Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ke stému výročí založení republiky je dnes veřejnosti otevřena Čapkova vila v Praze

Ke stému výročí založení republiky je dnes veřejnosti otevřena Čapkova vila v Praze

Vila spisovatele Karla Čapka na pražských Vinohradech se dnes otevřela veřejnosti při příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa. V některých místnostech je vestavěný nábytek, jinak je budova téměř prázdná, protože Praha 10 chystá její celkovou obnovu. Nyní radnice připravuje ve spolupráci s památkáři a dalšími institucemi projekt. V novém by se budova mohla představit nejpozději v roce 2021. ČTK to sdělil místostarosta Tomáš Pek (TOP 09).

Poprvé si mohou lidé prohlédnout budovu, ve které se scházeli první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Peroutka a další osobnosti první republiky, dnes do 20:00. V případě zájmu veřejnosti radnice Prahy 10 připraví další prohlídky na toto léto.

„Ukazujeme objekt, kdy už je úplně vyklizený a připravený k obnově. Dokumenty a nábytek jsou uloženy v depozitářích či procházejí očištěním, konzervací a restaurováním. Vestavěný nábytek podkroví, kde byly místnost schůzek tzv. Pátečníků, Čapkova ložnice a pracovna, jsou zpřístupněny také. Pár kusů nábytku na otevření vily je k vidění také,“ řekl Pek. Přestože rekonstrukce ještě nezačala, podle místostarosty může být pro návštěvníky lákavá možnost porovnat si vnitřek vily nyní a v budoucnu po dokončení opravy. „Ve vile je promítáno krátké video, jak to zde vypadalo, když jsme vilu koupili, a zhruba 50 fotografií, které dokládají historický stav,“ doplnil Pek.

Některé archiválie jsou v depozitářích, jiné cennosti jsou součástí výstav. Celkem dvanáct děl a artefaktů bylo zapůjčeno na výstavu do Japonska, další na výstavy v Galerii středočeského kraje nebo Národní galerii. Ve vile byla nalezena například sádrová posmrtná maska, která byla spisovateli sejmuta asi hodinu po smrti. Při zkoumání vily odborníci objevili také vějíř, který měla Čapkova manželka Olga Scheinpflugová na jeho pohřbu. Mezi cennostmi, které byly ve vile, jsou dále sešity se skicami z cest spisovatele, fotografie z mládí i neznámá kresba Karlova bratra Josefa z jeho věznění v koncentračním táboře.

Po dokončení oprav by se vila měla otevřít veřejnosti. Interiéry se však nemají stát muzeem. „Velmi stojíme o to, aby byl zachován ´genius loci´, aby byl byt pietně upraven a aby měl návštěvník pocit, jako by si Karel Čapek jen na chvíli odskočil ven,“ uvedl Pek. Radnice chce podle něj vilu vrátit do stavu kolem roku 1935. Pracovní skupina k projektu se snaží zjistit, jaká byla v budově výmalba, kde byly původně dveře nebo jaká byla koupelna či kuchyně. Díky slibu zachování ducha místa zvolili při prodeji dědicové Olgy Scheinpflugové nabídku radnice, přestože byla proti jiným nabídkám nižší.

Bratři Čapkové si dvojdům nechali postavit v letech 1923 až 1924 podle návrhu architekta Ladislava Machoně. Po jejich smrti zdědili dům příbuzní. Spisovatelovu polovinu zakoupila radnice předloni. Praha 10 za nemovitost zaplatila 28 milionů korun, za inventář 15,9 milionu. Druhá část dvojvily patří potomkům Josefa Čapka.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1