Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komplikace na pražském letišti. Letadla museli kvůli dronu odklonit na jinou dráhu

Komplikace na pražském letišti. Letadla museli kvůli dronu odklonit na jinou dráhu

Provoz na pražském letišti zkomplikoval dnes dopoledne amatérský dron. Letadla byla kvůli němu přesunuta na záložní dráhu, řekla ČTK mluvčí letiště Marika Janoušková. Lety ale zpožděné nejsou. Událost prověřuje policie.

„Odklonění provozu na jinou dráhu bylo z preventivních důvodů. Pro cestující to nepředstavuje žádné výraznější komplikace,“ uvedla mluvčí.

Podobný incident se stal v neděli 3. září, kdy pilot letadla letícího z Kodaně hlásil pohyb dronu v jeho letové dráze u obce Červený Újezd zhruba tři kilometry vzdálené od letiště. Půl hodiny proto musel být provoz z hlavní ranveje odkloněn také na vedlejší dráhu.

Nebezpečné situace, kdy drony nebo jiné dálkově ovládané letouny zkříží letové dráhy dopravních letadel, jsou ale na pražském letišti spíše výjimečné. Většina majitelů dronů totiž ochranné pásmo v okolí pražského letiště dodržuje.

Ochranné pásmo letišť sahá do vzdálenosti 5,5 kilometru od takzvaného vztažného bodu letiště, který si lze představit jako střed letiště. Podle mluvčího Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Vítězslava Hezkého ale ne ve všech prostorech tohoto poloměru platí úplný zákaz provozování dronů a dalších bezpilotních prostředků bez koordinace s letištěm nebo řízením letového provozu. Podmínky totiž ovlivňuje vzdálenost od letiště, hmotnost zařízení a výška, do níž je možné s takovýmto strojem vystoupat, uvádí na svých internetových stránkách ÚCL.

Obecně platí, že při okrajích zmíněného zhruba pětikilometrového pásma od letiště mohou být stroje lehčí než kilogram provozovány při zemi do výšky 100 metrů. Letoví dispečeři na radarech drony nevidí. Takováto zařízení nemají odpovídače, které povinně mají velká letadla. Dispečeři jsou tak při jejich monitorování odkázáni pouze na hlášení pilotů, kteří s nimi přijdou do styku.

Hranici 300 metrů nad zemí přitom nesmí podle pravidel majitel dronu překročit nikdy, pokud k tomu nemá povolení letových dispečerů, případně provozovatele letiště. Zároveň musí své zařízení řídit jen na vizuální vzdálenost tak, aby mohl bezpečně zabránit kolizi s jinými létajícími prostředky. Nestačí tedy vidět vlastní dron pouze jako bod na obloze, zdůraznil ÚCL.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1