Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krnáčová chce převzít nemocnici Na Františku, naráží na odpor Čižínského

Krnáčová chce převzít nemocnici Na Františku, naráží na odpor Čižínského

Primátorka Adriana Krnáčová chce z městského rozpočtu vyčlenit prostředky na provoz Nemocnice Na Františku. Už dříve vyzvala městskou část Praha 1, aby nemocnici, která je spádová pro obyvatele dvou velkých městských částí (Praha 1 a Praha 7), převedla do majetku hlavního města Prahy.

Vyčleněním peněz chce Krnáčová Prahu 1 zároveň přimět k tomu, aby zrušila tendr na provozovatele nemocnic. Chystá proto rovněž deklaratorní memorandum, které by podepsali zástupci magistrátu a radnice. Proti těmto snahám se staví především organizátoři referenda o osudu nemocnice, kteří již nasbírali dostatek podpisů pro jeho konání. Za referendem stojí mimo jiné starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Podle starosty Praha 1 Oldřicha Lomeckého jde ovšem o čirý populismus, protože Čižinský se chce stát po příštích volbách primátorem.

Praze 1 dosud dorazily v tendru na provozovatele nemocnice dvě nabídky. Jednu poslala společnost Nemos Group ze skupiny Penta a druhou společnost Privamed. Nemos Group nabídla jednu korunu, Privamed 12 milionů. K oběma částkám je třeba připočíst ještě roční nájemné šest milionů, které si podmiňuje v podmínkách tendru radnice. Informace o průběhu řízení by měli dostat ve čtvrtek jako informativní materiál pražští zastupitelé.

Celková hodnota plánované koncese na 35 let je odhadována na 10,5 miliardy korun. Praha 1 stanovila nájemné půl milionu měsíčně, zároveň však podmínky koncese navrhují kompenzaci ze strany radnice řádově 50 až 60 milionů korun ročně.

Nemocnice Na Františku je jedinou nemocnici, kterou v Praze provozuje městská část. Vlastní nemocnici nemá ani magistrát, pouze Městskou polikliniku.

"Na příštím jednání Rady chci navrhnout vyčlenění až 60 milionů korun, které jsou nutné na provoz nemocnice, a tím i jasně deklarovat, že jsme na převzetí okamžitě připraveni,“ řekla Krnáčová.  „Chci tím také zabránit jakýmkoliv pochybnostem o tom, jak město k celé problematice přistupuje a přimět městskou část Praha 1, aby celý tendr zrušila, protože město s provozem nemocnice samo počítá,“ doplnila. 

Za nejdůležitější primátorka považuje, aby zdravotní péče byla dlouhodobě zachována pro občany hlavního města. „Tím ale nedosáhneme vyhlašováním referend, ale reálnými kroky,“ vysvětlila.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1