Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kvůli Libeňskému mostu budou padat hlavy. Skončí šéf Technické správy komunikací Smolka

Kvůli Libeňskému mostu budou padat hlavy. Skončí šéf Technické správy komunikací Smolka

Za zřícenou lávku v pražské Troji a především za uzavřený Libeňský most začnou padat hlavy. Podle dvou důvěryhodných zdrojů serveru INFO.CZ bude během několika dnů odvolán Petr Smolka, předseda představenstva Technické správy komunikací (TSK), která pražské mosty spravuje. Židle se kývala i pod jeho místopředsedou Jiřím Trávníčkem, ten si však své místo nakonec udrží. 

„Kvůli katastrofálnímu stavu pražských mostů dozorčí rada TSK odvolá šéfa Technické správy komunikací Petr Smolka,“ tvrdí pro INFO.CZ dva na sobě nezávislé zdroje. Vaz předsedovi představenstva zlomily zejména poslední aféry – zřícená lávka v pražské Troji, při jejímž pádu se zranilo několik lidí, a uzavřený Libeňský most, který komplikuje dopravu Pražanů mezi oběma břehy Vltavy.

„K jeho odvolání by mělo dojít v pátek. Původně se spekulovalo i o tom, že spolu s ním půjde i Jiří Trávníček, ten si ale své místo nakonec udrží,“ dodává zdroj, který si přál zůstat v anonymitě. Doteď byl kvůli fiasku s oběma mosty odvolán jen vedoucí oddělení mostů TSK Jan Zemánek.

Stav mostů, které TSK v Praze spravuje, je přitom tragický. Podle zprávy společnosti se jich 130 ze sedmi stovek nachází ve třech nejhorších kategoriích sedmistupňové škály. „Z toho je 23 mostů ve druhém nejhorším stavu a tři jsou havarijní – ty už jsou úplně zavřené. Zřícená trojská lávka byla ve stupni šest, kde je také například Libeňský most nebo most Palackého,“ tvrdí zastupitel za trojkoalici Matěj Stropnický.

Za technický stav pražských mostů zodpovědná TSK, politickou zodpovědnost má však magistrát. Konkrétně tato problematika spadá do kompetence radního pro dopravu Petra Dolínka. Ten však, zatím, politickou odpovědnost nevyvodil.

„Doufá, že s odvoláním předsedy představenstva Technické správy komunikací už nebude potřeba hledat někoho dalšího, kdo nese za stav mostů vinu,“ uzavírá zdroj z Dolínkova okolí. 

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1