Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Libeňský most není kulturní památkou. Stanovisko expertů zjednodušuje nezbytné opravy

Libeňský most není kulturní památkou. Stanovisko expertů zjednodušuje nezbytné opravy

Pražský Libeňský most se kulturní památkou nestal, rozhodlo ministerstvo kultury. Verdikt není pravomocný. Most je od 19. ledna kvůli špatnému stavu uzavřen pro automobily a MHD. Pražské zastupitelstvo by na některém svém dalším jednání mělo rozhodnout, zda se most opraví, nebo zbourá.

Proti verdiktu ministerstva kultury se mohou do 15 dnů od jeho vydání odvolat účastníci řízení, tedy město Praha, Dopravní podnik, Technická správa komunikací a České přístavy. Pokud tak učiní, bude se věcí zabývat rozkladová komise, což by mohlo trvat i několik měsíců. Když podá námitky či připomínky kdokoli jiný, bude se jimi zabývat ministerstvo. Další řízení by ale nemělo na nynější rozhodnutí odkladný účinek, a majitel by s mostem mohl nakládat podle svých záměrů.

Odborníci z Kloknerova ústavu při Českém vysokém učení technickému stav mostní konstrukce zkoumali zhruba rok. Podle šéfa ústavu Jiřího Kolíska je nutná rozsáhlá rekonstrukce.

Podle odborníků by výstavba nového mostu i komplexní rekonstrukce současného vyšly na obdobnou částku, a to 550 až 600 milionů korun. V původním plánu Technická správa komunikací předpokládala náklady asi 350 milionů korun. Tento plán ale počítal s využitím současných pilířů mostu. To odborníci kvůli jejich špatnému stavu vyloučili.

Zastupitel Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice) považuje cenu stavby nového mostu za podhodnocenou, protože nezahrnuje výstavbu provizorního mostu. Domnívá se, že potřebná částka na stavbu nového mostu bude oproti ceně rekonstrukce dvojnásobná.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl. Libeňský most byl koncem ledna zařazen do kategorie mostů v havarijním stavu. Technická správa komunikací začala most podpírat na konci ledna. Práce by měly trvat zhruba měsíc, pak by se na most mohla vrátit MHD.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1