Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Magistrát chce na holešovickém brownfieldu začít stavět za čtyři roky. Babiš by tam rád vládní čtvrť

Magistrát chce na holešovickém brownfieldu začít stavět za čtyři roky. Babiš by tam rád vládní čtvrť

Jedno z největších zanedbaných území v Praze by se mělo začít proměňovat zhruba za čtyři roky. Vedení města chce na brownfieldu Bubny-Zátory v Holešovicích postavit například koncertní sál, zvažuje se také administrativní centrum pro státní úředníky. O plánech města dnes informoval Institut plánování a rozvoje (IPR). Ten do konce května vybere dodavatele územní studie, která navrhne další rozvoj území. Zástavbu lokality nyní blokuje stavební uzávěra, kterou chce magistrát zrušit do dvou let.

Studie, kterou zpracuje externí architektonická kancelář, má navrhnout postup, jak ze zanedbané lokality o rozloze 110 hektarů učinit novou čtvrť. Studie má být hotova do konce letošního léta a podle dřívějších informací vyjde její pořízení na tři miliony korun.

Podle načrtnutého harmonogramu chce vedení Prahy v září zadat navazující změnu územního plánu, která by měla být schválena v roce 2020. Ve stejném roce pak magistrát plánuje sejmutí stavební uzávěry, která nyní v lokalitě znemožňuje jakoukoliv výstavbu. Již o rok dříve chce vedení města z uzávěry povolit výjimky.

Výstavba na území by mohla podle vedení magistrátu začít za čtyři roky. Zatím není zcela jasné, co všechno by mohlo na brownfieldu vyrůst. Má jít o koordinovanou výstavbu, do které se zapojí město, stát i soukromí investoři. Na jednotlivé stavby by měly být v budoucnu vypisovány architektonické soutěže.

Jedním z plánu, které současné vedení Prahy s lokalitou má, je stavba koncertní síně. Premiér Andrej Babiš (ANO) před časem přišel s nápadem, že by tam mohla vyrůst „vládní čtvrť“, kam by se přesunuli úředníci z některých ministerstev v centru Prahy. Výstavbu takového areálu má vláda ve svém programovém prohlášení, v pražském prostředí však nápad vzbuzuje rozporuplné reakce.

Bubny-Zátory jsou společně například s Nákladovým nádražím Žižkov nebo smíchovským nádražím jedním z takzvaných velkých rozvojových území v metropoli. Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, plánuje postavit novou čtvrť s byty, kancelářskými prostory, školami nebo zdravotnickými zařízeními. Celkově by tu mělo vyrůst 1,2 milionu metrů čtverečních nadzemních ploch.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1