Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mlží Muslimská obec v Praze okolo svého financování? Několik nesrovnalostí v jejím fungování

Mlží Muslimská obec v Praze okolo svého financování? Několik nesrovnalostí v jejím fungování

Kolega novinář Jiří X. Doležal se ve svém komentáři zamýšlí nad tím, proč krátce před volbami vyšel v MF Dnes článek o bývalém pražském imámovi Sameru Shehadehovi. A ptá se, jestli nejde o manipulaci před volbami, když policie obvinila Shehadeha již loni na podzim.

Nemohu říci, jestli jde či nejde o manipulaci. Nejsem vyšetřovatel BIS, abych to dopodrobna věděl, ale podle mého soukromého názoru o manipulaci nejde. Spíše jde o logický výsledek toho, že v pátek 19. ledna zveřejnil web Seznamzpravy.cz text: Policie obvinila tři Čechy, kteří se dali na stranu teroristů. V článku ovšem nebyly žádné podrobnosti o obviněných a bylo logické, že se novináři z jiných medií začali pídit po informaci, kdo jsou ti obvinění. To, že jako první se k nim dostala a zveřejnila je MF Dnes, bylo výsledkem dobré práce jejich novinářů. Na druhou stranu si položme otázku: kdyby to redakce MF Dnes nezveřejnila okamžitě, jakmile tyto informace získala, a počkala by třeba až bude po prezidentských volbách, nebyla by pak obviňována naopak z toho, že stranila Jiřímu Drahošovi?

V článku Jiřího X. Doležala mne ovšem zaujalo několik citací. Například tvrzení, že: „Zpravodajci se tehdy – přes šifrování a omezený okruh adresátů výzvy – k zprávě dostali a začali ‚imáma‘ sledovat. On totiž těch sporných aktivit měl více.“

Vykopla rada Samera?

Všiml jsem si této informace již dříve a v kontextu jiných informací a skutečnosti, že policie začala vyšetřovat celý případ až loni v půlce roku, kdy první obviněný měl odjet do Sýrie již v říjnu 2016, ve mne vyvstává otázka, jestli vůbec policie a naše kontrarozvědka BIS věděly, že se zde vytváří skupina podporovatelů terorismu a jeden z nich již odjel do Sýrie bojovat do řad teroristů. Z dostupných informací to totiž vypadá, že naše bezpečnostní složky o aktivitách těchto lidí nevěděly a dověděly se o nich až zpětně po zahájení sledování Shehadeha!

Další věc, jež mne udivuje, je tvrzení, že podle české muslimky Romany Červenkové rada muslimské obce Samera vykopla: „Vzhledem k jeho výrokům a tomu, jak špatný obraz nám dělal, se s ním vedení rozešlo. Neměl příslušné vzdělání a akreditaci. Oficiálním imámem nikdy nebyl, byl pouze imámem samozvaným. Protože obci nedokázal předložit certifikát, který by mu měl umožnit jeho funkci vykonávat, mešita od něj dala ruce pryč.“

Udivuje mě, protože Shehadeh byl zvolen členem vrcholného orgánu Muslimské obce v Praze v roce 2011, kdy se voleb zúčastnilo 30 osob a bylo zvoleno vedení ve složení Samer Shehadeh,  Vladimír Sáňka a Zajndi Terloev. A sama pražská mešita na svých webových stránkách prezentovala Shehadeha jako šejcha a znalce islámu několik roků! Dokonce jako imám, z pověření vedení muslimů, vedl několik roků i páteční kázání a najednou se začne tvrdit, že nikdy nebyl duchovním a stal se jim samozvaně sám?

Účetnictví chybí

Jenže v jeho případě je ještě jedná podivná věc. V odborné studii na téma českých muslimů – v knize Muslimové v Česku na straně 68/69, se o modlitebně Muslimské obce v Praze tvrdí, že „prostory jsou v majetku soukromé firmy Alminbar s.r.o., která je předává do správy muslimské obce v Praze.“ Jakým způsobem probíhá „propůjčování“ prostor mezi Muslimskou obcí a firmou Alminbar s.r.o., to nevím, ale již delší dobu jsem na tento podivný vztah upozorňován některými svými známými. Proč?

Protože firma Alminbar s.r.o. je majetkem tří osob: Ramazana Muzaeva, Miroslava Krakoviče a Samera Shehadeha. Je veřejně dohledatelné, že pan Krakovič byl v roce 2014 zvolen za místopředsedu Muslimské obce v Praze, a o panu  Shehadehovi se snad netřeba zmiňovat. Zajímavé je to, že tato firma byla založena již v roce 2014, ale doposud nedodržela zákonný předpis a nezveřejnila své účetnictví u příslušného soudu. 

Přijde mi podivné, že firma založená osobami z tehdejšího vedení Muslimské obce figuruje jako prostředník v pronajímání prostor pro Muslimskou obec. Vyvolává to ve mne různé otázky. Například, jestli není cílem zakrýt zdroje financí na aktivity Muslimské obce.

Zajímavé je, že veřejně sice teď představitelé českých muslimů tvrdí, že  Samera Shehadeha již dlouho neviděli, přitom je ale stále spolumajitelem firmy, jež jim má pronajímat prostory pro modlitebnu.

Jak vypadala jednotlivá kázání? Co v nich zaznělo? Pokračujte na web Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1