Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mobilní aplikace, která vám najde volné místo: Praha chce zavést systém pro lepší parkování

Mobilní aplikace, která vám najde volné místo: Praha chce zavést systém pro lepší parkování

Magistrát hlavního města se chystá ve vybraných místech metropole umístit senzory, které budou monitorovat obsazenost parkovacích míst. Informace poté budou dostupné řidičům na informačních tabulích či prostřednictvím mobilní aplikace. Sdělila to mluvčí městské Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Přípravu projektu má na starosti TSK a podle odhadu vyjde na 154 milionů korun. Většinu chce město uhradit z evropských peněz. Monitoring se má týkat 13 lokalit a 3313 parkovacích míst.

Lokality pro první fázi projektu město vytipovalo ve spolupráci s ČVUT a projektanty. Až 85 procent nákladů bude Praha čerpat ze zvláštního operačního programu, zaměřeného na zavádění dopravních systémů. „Žádost o dotaci je ve stádiu finálního schvalování a je připravována zadávací dokumentace na veřejnou zakázku v otevřeném nadlimitním řízení," uvedla Lišková. Tendr chce TSK vyhlásit do konce tohoto roku.

TSK na projektu spolupracuje s další městkou firmou Operátor ICT. Zatímco první společnost bude informace ze senzorů zveřejňovat na světelných informačních tabulích, druhá zajistí jejich zpřístupnění pro městské a další mobilní aplikace, navigační systémy automobilů a podobně.

Systém se má zkušebně týkat vybraných lokalit, která TSK před vyhlášením tendru nechce zveřejnit. Má jít o 3313 parkovacích míst. "Předpokládáme budoucí rozšiřování počtu sledovaných parkovacích míst na další lokality," doplnila Lišková.

Vlastní systém parkovacích senzorů, propojených s mobilní aplikací, nyní spouští radnice Prahy 3. Na Havlíčkově náměstí u budovy městské části rozmístila několik desítek čidel. Projekt kritizuje zastupitelská opozice jako nekoncepční a předražený.

Vedení města nedávno také ohlásilo, že ke konci března příštího roku vypoví smlouvy nájemcům 42 parkovišť, která jsou na městských pozemcích. Praha chce dále parkoviště provozovat sama prostřednictvím TSK. Informace o jejich obsazenosti by také měly být řidičům dostupné elektronicky. V současnosti jsou online k dispozici pouze informace o volných stáních na P+R parkovištích.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1