Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muchova epopej se bude nejspíš stěhovat na Výstaviště. Měla by být v budově u Lapidária

Muchova epopej se bude nejspíš stěhovat na Výstaviště. Měla by být v budově u Lapidária

Praha chce umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy do budovy, která vznikne dostavbou Lapidária na Výstavišti. Náklady na stavbu zahrnující opravu Lapidária jsou odhadovány na 580 milionů korun. Rozhodnutí pražských radních dnes ČTK sdělila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Radní rovněž schválili rekonstrukci historické budovy Lapidária. Záměr musí ještě potvrdit zastupitelé. Praha v uplynulých letech plánovala pro epopej stavbu budovy na Těšnově, od toho již ustoupila. Cyklus obrazů tvoří 20 velkých pláten, které Mucha maloval od roku 1910 dalších 18 let.

"Výhodou tohoto řešení je, že za dva a půl roku by už Slovanská epopej mohla mít domov, jaký si po celou dobu zaslouží, a my tím navíc podpoříme rozvoj Výstaviště, protože epopej na to místo jistě přiláká velké množství lidí," uvedla Krnáčová.

Nový dům má zrcadlově odrážet půdorysem i hmotou budovu Lapidária. Z urbanistického hlediska má pak novostavba doplnit historickou budovu. Výstavní prostor, v kterém by byla plátna umístěna, by byl vysoký 11,5 metru a zároveň by nabízel dostatečný odstup od rozměrných obrazů.

Celkové náklady 580 milionů korun zahrnují stavbu nové budovy i kompletní rekonstrukci historické budovy Lapidária, která je za hlavním vstupem na Výstaviště. Jde o jeden z původních pavilonů jubilejní výstavy z roku 1891, který je v dezolátním stavu. První exponáty v něm byly instalovány už sedm let po Jubilejní výstavě a sbírka byla poprvé představena veřejnosti v roce 1905. Kvůli havarijnímu stavu byla budova mezi lety 1967 a 1993 uzavřena.

Praha hledá vhodné místo pro epopej roky. Ze zámku v Moravském Krumlově byla před volbami v roce 2010 převezena do Prahy do Veletržního paláce, kde byla nějakou dobu vystavena. Plánována byla mimo jiné stavba nové budovy na Letné nebo na Těšnově. Od této varianty Praha ustoupila kvůli nutné změně územního plánu, která by stavbu prodloužila. Loni plátna na několik týdnů vycestovala do Japonska, kde je vidělo přes 660.000 diváků.

Hlavní město se o obrazy dlouhodobě soudí s Muchovým příbuzným Johnem Muchou, který tvrdí, že město se vlastníkem cyklu nikdy nestalo, protože nesplnilo umělcovu podmínku a nevybudovalo pro plátna samostatné výstavní prostory. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který případ letos v květnu vrátil k novému projednání. Důvodem je to, že soudy nedostatečně odůvodnily verdikty, kterými dílo přiznaly Praze.

Slovanskou epopej maloval Mucha na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří jej 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Epopej je od roku 2010 zařazena na seznam kulturních památek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1