Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Libeňský most. Praha chystá opravy třiceti mostů a lávek, které jsou ve velmi špatném stavu

Nejen Libeňský most. Praha chystá opravy třiceti mostů a lávek, které jsou ve velmi špatném stavu

Pražský magistrát a městská Technická správa komunikací (TSK) připravují rekonstrukce mostů, které jsou ve druhé nejhorší kategorii z hlediska technického stavu. Na jednání zastupitelstva to dnes uvedl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Těchto mostů a lávek je celkem 30 a spadají do nich i velké stavby jako Libeňský, Palackého či Karlův most. U těch budou opravy trvat déle, v případě menších konstrukcí by měly být hotovy do dvou let.

V případě velkých mostů je v nejhorším stavu Libeňský, který město muselo uzavřít pro automobily i MHD. Nyní se očekává pravomocné rozhodnutí ministerstva kultury, zda je konstrukce kulturní památkou. Poté město rozhodne, zda ho zbourá a postaví nový nebo zrekonstruuje.

Připravuje se také oprava Hlávkova mostu a v případě Palackého mostu TSK dokončuje dokumentaci pro zadání celkové diagnostiky. Letos také opraví část poškozené mostní římsy. U Karlova mostu jsou letos v plánu drobné opravy, pokračování oprav kleneb a pilířů je v projektové přípravě.

Mezi menší lávky a mostky ve špatném stavu patří například most v Dolních Počernicích, u Hostivařského nádraží, v Třebonicích, podjezd u hlavního nádraží nebo nevyužívaná lávka na tramvajové smyčce Dlabačov. V jejím případě podle Dolínka není jasné, zda se bude bourat nebo rekonstruovat. S ohledem na unikátnost lávky nechá rozhodnutí na radě.

TSK podle náměstka připravuje i rekonstrukce mostů v kategorii číslo pět ze sedmi, které se pro hodnocení technického stavu používají. Kategorie pět značí „špatný stav“, šest „velmi špatný stav“ a sedm „havarijní stav“.

Dopravní výbor podle jeho předsedy Matěje Stropnického (Zelení/Trojkoalice) schválil pro TSK peníze ve výši 246 milionů na opravy, u kterých jsou připraveny projekty. Podle Dolínka se financování bude projednávat na následujícím jednání zastupitelstva. Stropnický rovněž uvedl, že výbor zadal TSK má do dvou měsíců vytvořit webovou aplikaci, do které překlopí informace o stavech mostů a přípravě projektů jejich oprav.

Problémy se stavem mostů má Praha dlouhodobě. Na začátku loňského prosince spadla lávka pro pěší mezi Císařským ostrovem a Trojou. Při nehodě byli zraněni čtyři lidé.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1