Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový pruh pro cyklisty i rozšířený chodník. Prostor u Národního muzea dostane novou tvář

Nový pruh pro cyklisty i rozšířený chodník. Prostor u Národního muzea dostane novou tvář

Praha vypíše zakázku na projektové práce na přeměnu prostoru mezi Národním muzeem a bývalým Federálním shromážděním. V tendru bude hledat projektanta, který připraví proměnu po technické stránce. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili pražští radní. Práce mají být hotovy do 28. října 2018. Na kolik vyjdou, není v materiálu uvedeno. Nyní obtížně průchozí prostranství bude vydlážděno a má mít podobu menšího náměstí. V roce 2019 by tu měly přibýt tramvajové koleje. Proměnu prostoru naplánoval Institut plánování a rozvoje (IPR).

„Cílem je z čistě tranzitního místa s převládající individuální automobilovou dopravou vytvořit nový prostor, náměstí, které vizuálně i fyzicky propojí obě budovy Národního muzea a upřednostní potřeby pěších,“ píše se v dokumentu.

Zmizet by tak mělo například nepříjemné zúžení chodníku u výstupu z metra vedle muzea a ostrůvek u přechodu přes magistrálu. Nově by se chodník rozšířil na asi pět metrů. Automobily budou náměstím projíždět nadále pouze ve směru na Vinohrady. Z Vinohrad směrem k Václavskému náměstí také přibude obousměrný pruh pro cyklisty.

V roce 2019 je pak v plánu mezi oběma budovami muzea položit ve směru od křižovatky Vinohradské ulice s Legerovou tramvajové koleje, které budou výhledově prodlouženy Wilsonovou k hlavnímu nádraží. Rozšířena bude tramvajová zastávka Muzeum a přes Legerovu od ní povede přechod pro chodce. Automobilový provoz nijak neomezí, v místě je již nyní semafor.

Z Čelakovského sadů na úroveň magistrály by mělo vést schodiště, na které naváže nový přechod přes Legerovu. Samotné sady mají být opraveny v budoucnu.

Proměnu prostoru zaplatí hlavní město prostřednictvím své firmy Technická správa komunikací. Pouze práce nad budovaným tunelem mezi historickou budovou muzea a Federálním shromážděním zaplatí Národní muzeum. Na materiál mu dá peníze město.

Samotná budova Národního muzea se rekonstruuje od roku 2015, návštěvníkům se má poprvé otevřít 28. října 2018 u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea. Celkové náklady rekonstrukce mají činit 2,34 miliardy korun.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1