Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obyvatelé Prahy 8 budou spolurozhodovat o využití radničních peněz. Na výběr mají přes 20 projektů

Obyvatelé Prahy 8 budou spolurozhodovat o využití radničních peněz. Na výběr mají přes 20 projektů

Obyvatelé Prahy 8 mohou ode dneška v rámci takzvaného participativního rozpočtu rozhodnout, jak radnice v příštím roce využije deset milionů korun. Vybírat mohou ze 28 projektů. Navržené projekty zahrnují například opravy veřejných prostranství, zklidnění dopravy nebo vybudování prostor pro volnočasové aktivity. 

Lidé mohou hlasovat do 20. listopadu na internetových stránkách Moje Osmička. Participativní rozpočet v minulosti schválily například Praha 3, 5 a 10.

V seznamu projektů, ze kterých mohou lidé vybírat, je mimo jiné zklidnění dopravy v Libni na křižovatce ulic U Libeňského pivovaru a Andrštova. Tady navrhuje městská část vybudovat zvýšený přechod pro chodce. Stejný by mohl být v ulici Na Rokytce v předpolí mostu nebo na křižovatce ulic Zenklova a Stejskalova.

Opravy chodníků jsou navrženy pro ulice Frýdlantská, Peckova a Kollárova. Více zeleně může být v Pobřežní ulici a na Rohanském náměstí. Hlas mohou lidé dát rovněž vzniku skateparku v Bohnicích. V seznamu je rovněž přestavba bývalé sauny u mateřské školy Dolákova na skautskou klubovnu nebo vybudování parkurového hřiště pro teenagery v Žernosecké ulici.

Kolik projektů bude vybráno a uskutečněno, není jasné. "Podporu získá tolik projektů, kolik se jich do této částky (deset milionů korun) vejde a které se současně umístí dle hlasování nejvýše," uvedl zástupce starosty Matěj Fichtner (ANO).

Hlasovat může každý občan starší 15 let žijící v Praze 8, který vlastní mobilní telefon. Ti, kteří nemají počítač ani chytrý telefon, mohou své hlasy odevzdat v budově radnice v Libni. "Každý hlasující má k dispozici devět kladných a čtyři záporné hlasy, které hlasující udělují napříč projekty," uvedla mluvčí.

V minulosti mohli o využití pěti milionů rozhodovat například obyvatelé Prahy 3, 5 a 10. Tuto možnost dala svým obyvatelům také Praha 14, která s ní počítá v rozpočtu na příští rok.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1