Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Opravu Libeňského mostu nezdržujeme, brání se ministerstvo kultury. Údržba na něm nebyla desítky let

Opravu Libeňského mostu nezdržujeme, brání se ministerstvo kultury. Údržba na něm nebyla desítky let

Nezbytnou údržbu i stavební či technické zásahy směřující ke stabilizaci Libeňského mostu je možné provádět i během posuzování jeho případné památkové ochrany. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková v reakci na výroky zástupců pražského magistrátu vztahující se k příslušnému památkovému řízení. „Libeňský most se ve špatném stavebně technickém stavu nachází v důsledku dlouhodobé absence adekvátní údržby v trvání desítek let a řízení o prohlášení věci za kulturní památku nemá na tento stav žádný vliv," uvedla mluvčí.

Vedení Prahy Libeňský most uzavřelo dnes v noci až do odvolání, nesmí na něj automobily ani tramvaje. Část mostu je podle města v havarijním stavu, nutná oprava potrvá nejméně tři týdny, možná i déle. Libeňský most je dlouhodobě ve velmi špatném stavu. Město plánuje celkovou rekonstrukci a říká, že čeká na vyjádření ministerstva kultury, které rozhoduje, zda most bude památkově chráněný.

Víte, jak co nejrychleji objet Libeňský most? Čtěte zde>>>

„V řízení o prohlášení Libeňského mostu (za kulturní památku) je zcela zásadní a klíčové detailní vyhodnocení jeho aktuálního technického stavu, když jeho architektonické a urbanistické kvality již byly dostatečně doloženy," doplnila mluvčí. Právě posouzení technického stavu mostu, respektive souboru objektů, které ho tvoří, bude podle ní indikátorem toho, zda je možno doložené památkové hodnoty zachovat, či nikoliv.

Ministerstvo nyní čeká na výsledky podrobné diagnostiky mostu, kterou si zadala Technická správa komunikací (TSK). „Jakmile ministerstvo kultury obdrží tento dlouho očekávaný a zásadní důkaz do řízení o prohlášení soumostí Libeňský most za kulturní památku, v řádu několika dnů jej vyhodnotí a rovněž neodkladně připraví rozhodnutí ve věci," uvedla mluvčí. Před vydáním rozhodnutí však musí ministerstvo kultury podle ní ze zákona umožnit všem účastníkům řízení se seznámit se spisovým materiálem, což si vyžádá další čas.

1080p 720p 360p
Uzavírka Libeňského mostu

Libeňský most patří mezi hlavní dopravní tepny vedoucí do Holešovic. Od roku 1928, kdy byl uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory mostu, který spojuje Holešovice a Libeň, jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Most je ode dneška otevřený jen pro chodce a cyklisty. Překonání mostu nabídne svým uživatelům i společnost Rekola, která slibuje na most půjčovat zdarma kola. Magistrát za náhlé uzavření mostu sklízí kritiku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1