Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Památník ticha v Bubnech jako nová vzpomínka na transporty smrti

Památník ticha v Bubnech jako nová vzpomínka na transporty smrti

Jako vzpomínka na bezmála padesát tisíc lidí, kteří odsud nastoupili do transportů smrti směřujících do Terezína a dalších koncentračních táborů, vznikne na nádraží Praha Bubny Památník ticha. Přestavbě holešovického nádraží, která má začít v polovině příštího roku, dala zelenou dohoda Prahy s vlastníkem pozemků a nádražní budovy, kterým je Správa železniční dopravní cesty.

„Je skvělé, že se památník dočká proměny. Město se na realizaci bude podílet i finančně. Vítězný návrh je decentní a respektující historii místa, přitom je z architektonického pohledu velice zajímavě zpracovaný. Jsem z toho opravdu nadšená,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová.

Přestavbu nádraží umožní dohoda mezi Prahou a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o dlouhodobém pronájmu nádražní budovy Bubny a přilehlých prostor, jejichž majitelem je právě SŽDC.

„Podmínky se nám podařilo dohodnout poměrně rychle a za to děkuji všem zúčastněným stranám. Jsem ráda, že se rekonstrukci konečně podaří realizovat,“ dodává primátorka.

Autorem vítězného projektu, na základě kterého se proměna uskuteční, je studio ARN vedeného architektem Jiřím Krejčíkem. Přestavba bubenského nádraží má začít v polovině příštího roku a podle plánů potrvá rok a půl.

Jak bude konečná podoba památníku a jeho okolí vypadat, se může veřejnost přesvědčit už dnes ve výstavních prostorách někdejších Elektrických podniků. Právě zde byla instalovaná výstava nazvaná Nová Stanice Bubny, která má přiblížit základní myšlenky budoucí expozice i celou historii nádraží Praha-Bubny až po budoucí podobu památníku.

Výstava byla otevřena v den výročí prvního židovského transportu z Prahy, který již tradičně připomněl veřejný happening Bubnování pro Bubny. Ředitel Památníku Bubny Pavel Štingl také nabízí odborné veřejnosti komentované prohlídky výstavy, a to po předběžné domluvě každé dopoledne od 10 hodin.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1