Parkovacích míst je v Praze nedostatek. Parkování komplikují i zóny | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Parkovacích míst je v Praze nedostatek. Parkování komplikují i zóny

Parkovacích míst je v Praze nedostatek. Parkování komplikují i zóny

Praha v současnosti nabízí místa na P+R parkovištích zhruba procentu vozidel, která do metropole denně přijíždějí. Mělo by jít nejméně o deset procent, což znamená nárůst o desítky tisíc míst. Vyplývá to ze studie, kterou ve spolupráci s firmou Uber zpracovali odborníci dopravní fakulty ČVUT. Problémy podle expertů způsobují i parkovací zóny.

Podle studie v pracovní den do Prahy průměrně vjede zhruba 318.500 osobních vozů, z toho 75.000 dojíždí pravidelně. Číslo vychází z dat Technické správy komunikací (TSK) a informací o obyvatelstvu Českého statistického úřadu, zpracovaných s využitím expertních koeficientů. Celkové číslo zahrnují i auta, která Prahou pouze projíždějí, těch je však podle odhadů odborníků relativně málo.

Systém pražských P+R záchytných parkovišť v Praze momentálně nabízí asi 3500 míst. To odpovídá zhruba procentu celkového počtu přijíždějících aut, což je podle expertů velmi málo. Podle spoluautorky studie Petry Skolilové z ČVUT se odborníci mezinárodně shodují na minimu deseti procent, ideální počet potom dosahuje až 50 procent přijíždějících vozů.

 

Další problémy podle studie způsobují parkovací zóny. Z dostupných čísel například vyplývá, že ke konci loňského roku město v Praze 3 vydalo 16.428 parkovacích oprávnění. Míst k parkování je však na území městské části pouze 14.879 a stání pro rezidenty pouze 9883. Ve výsledku tak i po zaplacení poplatku nemají rezidenti jistotu, že zaparkují, což se podle studie týká všech městských částí v širším centru, které jsou do systému v tuto chvíli zařazeny. Po rozšíření zón se navíc situace zhoršuje i tam, kde zatím neplatí, například v Praze 10, kam se přesouvají auta z Prahy 2 a 3.

Kromě dobudování infrastruktury odborníci ČVUT ve studii doporučují zjednodušit stávající systém zón placeného stání a informovanost lidí o jeho fungování. Velká část řidičů například podle expertů vůbec neví, že mohou na omezenou dobu parkovat na modrých zónách. Město by podle závěrů studie také mělo nabídnout alternativu pro občany žijící a pracující v rozdílných městských částech. Dalšími možnostmi ke zlepšení je pak podle Skolilové například sdílení nevyužitých parkovacích kapacit u nemocnic nebo úřadů. 

Zóny byly v metropoli nejprve zavedeny v části Prahy 1 v roce 1996, kde se snaha o regulaci dopravy objevila už v roce 1982. Systém zón provozovaný magistrátem, nyní funguje v Praze 1, 2, 3, 5, 6, 7 a 8, v létě se připojí Praha 4. Samostatně pak si parkovací zóny provozují radnice 13, 16 a 22. 

Pro dojíždějící vozy má zároveň sloužit systém P+R parkovišť. Magistrát poslední velkou plochu u stanice metra zprovoznil v roce 2008 v Letňanech v souvislosti s prodloužením linky C. Praha vytipovaných několik desítek míst, kde by mohly vniknout nové plochy. Připravuje se stavba parkovacích domů na Černém Mostě, na Opatově či na Zličíně.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.