Luděk Marold nebyl prvním malířem, který pomocí plastického obrazu vtáhl návštěvníky pražského výstaviště přímo doprostřed bitevní vřavy. Jeho monumentální bitva u Lipan vznikla v roce 1898, už o sedm let dříve při Jubilejní výstavě se ale stály fronty na „kouzelný“ obraz bratří Liebscherů představující boj se Švédy na Karlově mostě. A zatímco Maroldovo plátno na velký odborný zásah teprve čeká, tři roky trvající oprava staršího z dioramat se chýlí ke konci. Obrazu, který se po skončení výstavy stěhoval ze Stromovky na Petřín, se vrací původní podoba.
„Děti vešly do chodby úplně temné a tu obrátivše se nalevo, stanuly v němém úžasu. Viděly před sebou výjev, o němž nemohly se rozhodnouti, je-li skutečností, nebo snem.“ Tak popsal účinek, který mělo dioráma bratří Liebscherů na malé návštěvníky Jubilejní výstavy, spisovatel Ladislav Hejtmánek. Spektákl, jejž autoři v roce 1891 rozehráli uvnitř dřevěného pavilonu Klubu českých turistů (dnešní petřínské bludiště), zabíral i na dospělé. Iluzi skutečnosti vytvářely nejenom vytrhané dlažební kostky, ohořelé trámy a dělo v popředí, ale i rafinovaná hra se světlem, které obraz ozařovalo skrz prosklenou střechu. Mnozí diváci prý podléhali klamu, že „vidí skutečné Hradčany nějakými zrcadelnými kouzly do turistického pavilonu odražené.“
