Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podolí zaplavili veteráni. Téměř sto padesát jich závodilo v pravidelnosti do vrchu

Podolí zaplavili veteráni. Téměř sto padesát jich závodilo v pravidelnosti do vrchu

Rekordních 144 historických automobilů a motocyklů dnes soutěžilo v pražské Jeremenkově ulici v závodě v pravidelnosti do vrchu. Na trať směly vyjet pouze vozy vyrobené do roku 1970. Závod nazvaný Pražská noblesa, který pořádá Veteran Vintage Club, se v hlavním městě konal už podesáté.

Od osmi hodin se na parkovišti u Žlutých lázní začala sjíždět historická vozidla, z nichž nejstaršímu cadillacu bylo 95 let. Několik desítek zvědavců včetně těch nejmenších mohlo nasát dobovou atmosféru. Všechny vozy byly naleštěné, závodníci se nechali obdivovat v dobovém oblečení.

„Účast je omezená rokem výroby 1970. Pár lidí se kvůli tomu na nás naštvalo, když jsme je odmítli. Ale na účasti to není znát, počet je rekordní,“ řekl ČTK jeden z organizátorů Jan Täubel. Nejdražší startující vozidla podle něj mají hodnotu přes pět milionů korun. „Investice do historických vozidel je v poslední době velmi populární, zhodnocení je v některých případech až stoprocentní. Bohužel, s výhodností investice se do veteránského hnutí dostávají lidé, kteří to nedělají jako koníčka, ale jako byznys. A tím pádem trochu kazí prostředí. Rostou ceny prací nebo náhradních dílů,“ doplnil Täubel.

Na startu byla například britská Lagonda M45 vyrobená v roce 1934 o hmotnosti 1676 kilogramů s maximální rychlostí 163 km/h. Při závodě však byla povolená nejvyšší rychlost 50 km/h. Nechyběl ani legendární Velorex, který ve filmu Vrchní, prchni proslavil knihkupec Dalibor Vrána.

Nedílnou součástí bylo občerstvení, v nabídce byl třeba tradiční chleba se sádlem a cibulí, guláš a pivo, pro závodníky nealkoholické. V přilehlém areálu Žlutých lázní se konal Pivní běh na šest kilometrů, kde bylo naopak vypití pěti malých alkoholických piv jedním z kritérií soutěže.

Vozy se po Podolském nábřeží za asistence policie přesunuly do Jeremenkovy ulice, kterou měly od 10:00 s výjimkou autobusů MHD jen pro sebe. S půlminutovými odstupy pak vyjely na kilometrovou trasu. Od 13:00 se konala druhá jízda. Täubel si pochvaloval diváky. „Na startu nám na chvíli vypadl proud a přestala fungovat časomíra. Jeden z přihlížejících neváhal a z okna nám v rychlosti podal svůj kabel,“ uvedl.

Vítězem se stane posádka, u které se budou časy obou jízd co nejméně lišit. Na vyvinuté rychlosti tak nezáleží. Za každou setinu sekundy rozdílu získává závodník jeden trestný bod. V případě rovnosti trestných bodů vyhrává starší vůz, dalším pomocným kritériem je co nejmenší obsah motoru. Vyhlášení se koná v 16:00 na Vyšehradě.

Součástí akce byla spanilá jízda přes Pankrác, Krč a Lhotku na Sofijské náměstí v Modřanech. Po skončení druhé jízdy se kolona historických vozidel přesune do blízkosti baziliky svatého Petra a Pavla na Vyšehradě, kde si je bude moci lidé prohlédnout.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1