Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Požár hotelu: „Házeli po nás boty, báli jsme se, že skočí,“ říká šéf hasičů. Co viděl poprvé v kariéře?

Požár hotelu: „Házeli po nás boty, báli jsme se, že skočí,“ říká šéf hasičů. Co viděl poprvé v kariéře?

Hořel celý hotel, to jsem viděl poprvé za celou svou hasičskou praxi, řekl novinářům Antonín Šustr, velitel hasičské směny, který zasahoval u sobotního tragického požáru hotelu v pražské Náplavní ulici. S rozsáhlým ohněm nejprve nepočítal, hlášen byl totiž původně jen požár klimatizace. Hned po příjezdu mu však bylo podle jeho slov jasné, že půjde o velký požár s množstvím evakuovaných lidí.

„Ta situace byla nepřehledná. My jsme přijeli na místo, a opravdu hořel celý hotel, což jsem viděl poprvé za svou hasičkou praxi. Celá aula, první, druhé i třetí patro. Z oken šly plameny,“ popsal Šustr první momenty po příjezdu hasičů.

Oheň se v hotelu Eurostars David šířil do vyšších pater po dřevěném obložení kolem schodiště. Většina lidí se před ohněm a kouřem snažila uniknout na římsy domu nebo alespoň k oknu.

„Hrozně panikařili, protože to byli mladí cizinci, v podstatě teenageři. Řvali jeden přes druhého, nebylo jim vůbec rozumět,“ řekl velitel družstva Radek Svatoš. I když už lidé viděli, že jsou hasiči na místě, byli podle něj stále velmi nervózní. „Házeli po nás boty, batohy, pravděpodobně proto, aby nás na sebe upozornili, abychom o nich věděli. My jsme o nich ale věděli, snažili jsme se jim naznačit, aby zůstali v oknech, aby neskákali. To byla v tu chvíli nejtěžší věc, měli jsme obavy, že skočí,“ dodal Svatoš.

Požár nepřežili čtyři cizinci, z toho jednadvacetiletý Němec a o rok mladší Jihokorejka zemřeli na místě ještě před příjezdem záchranářů. Dvě ženy, dvacetiletá Němka a stejně stará Jihokorejka, později podlehly zraněním v nemocnici.

Záchranáři vyšetřili po požáru 34 lidí, které hasiči dostali z hořící budovy. Kromě dvou mrtvých museli hasiči na místě oživovat čtyři lidi. V nemocnicích skončilo osm lidí. Podle mluvčí záchranné služby Jany Poštové mezi zraněnými nebyli pacienti s popáleninami - převažovaly případy, kdy se lidé nadýchali kouře.

Při zásahu se zranili také dva hasiči, naštěstí jen lehce. „Bohužel se stalo to, že při zásahu došlo ke zranění dvou našich kamarádů. Zpočátku to vypadalo vážně, to se naštěstí nepotvrdilo,“ dodal Šustr. Jeden z hasičů již pracuje a druhý je v pracovní neschopnosti.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Policie začala požár prověřovat pro podezření z trestného činu, nikdo ale zatím nebyl obviněn. Kriminalisté v dalších dnech potvrdí, nebo vyvrátí, zda byl trestný čin skutečně spáchán. Škoda přesáhne podle odhadu hasičů 20 milionů korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1