Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha 5 chce rozšířit tramvajovou linku z Radlic do Jinonic, magistrát s tím zatím nepočítá

Praha 5 chce rozšířit tramvajovou linku z Radlic do Jinonic, magistrát s tím zatím nepočítá

Radnice Prahy 5 navrhne změnu územního plánu, která by umožnila prodloužení tramvajové trati z Radlic do Jinonic. Rozhodli o tom dnes zastupitelé městské části. Podle starosty Pavla Richtera (TOP 09) by se další zástavbou měl z Radlické postupně stát městský bulvár. Město zatím prodloužení trati nepřipravuje a nehovoří o něm ani před časem schválená strategie rozvoje tramvajových tratí do roku 2030.

„Je potřeba říci, že toto prodloužení je běh na dlouhou trať jako většina tramvajových tratí, ale je potřeba, aby územní rezerva v plánu byla stanovena,“ uvedl starosta. Zastupitel Petr Hnyk (nestr., dříve Zelení) namítl, že navržená trasa případného prodloužení tramvaje vede mimo zastavěné a obydlené území.

Podle Richtera je lepší nejprve vybudovat dopravní infrastrukturu a teprve poté kolem ní stavět. „Fakt, že zatím není urbanizace kolem Radlické, nespatřuji jako nevýhodu, spíše jako výhodu,“ uvedl. Dodal, že už nyní je jasné, že se kolem frekventované ulice stavět bude. Časem by se podle něj měla ulice proměnit v městský bulvár, čemuž odpovídá i snaha o prodloužení tramvaje.

Změny územního plánu připravuje na návrh městských částí a dalších subjektů Institut plánování a rozvoje a schvaluje je rada magistrátu a poté pražské zastupitelstvo s přihlédnutím k doporučení komise. Celý proces obvykle trvá zhruba dva až tři roky. Město nyní připravuje nový územní plán, který by měl začít platit v roce 2023. Do té doby pořízené změny by se do něj měly překlopit.

Vedení magistrátu loni schválilo strategický dokument rozvoje tramvajových tratí do roku 2030, který připravil dopravní podnik. Hovoří se v něm o téměř třicítce nových tratí, které chce město v další více než dekádě postavit nebo začít připravovat. Prodloužení do Jinonic v tomto seznamu nefiguruje.

Délka tramvajové sítě je v Praze 142,4 kilometru, přičemž asi 52 procent tratí vede po vlastním tramvajovém tělese. Zbylé jezdí po vozovkách společně s auty. Tramvaje přepraví ročně přes 360 milionů cestujících. Magistrát v posledních letech označuje rozvoj kolejové dopravy za prioritu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1