Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha 6 chce u sochy Koněva vysvětlit jeho historickou roli. Přepisujete historii, bouří se zahraniční diplomaté

Praha 6 chce u sochy Koněva vysvětlit jeho historickou roli. Přepisujete historii, bouří se zahraniční diplomaté

Skupina velvyslanců se ohradila proti plánu Prahy 6 umístit u sochy maršála Koněva v Bubenči informační tabuli připomínající i negativní pohled na jeho historickou roli. V otevřeném dopise adresovaném ministru zahraničí Martinu Stropnickému (ANO) se proti záměru společně ohradili velvyslanci Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Ázerbájdžánu. Informovala o tom dnes agentura AP. Černínský palác informaci potvrdil s tím, že připravuje odpověď v obdobné formě.

"Komunikace prostřednictvím otevřeného dopisu nás v této záležitosti překvapila. Odpověď připravujeme stejnou formou, ale její přesné znění v tuto chvíli nebudeme detailně sdělovat," uvedla pro ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

"Rámcově můžeme říci, že bude v obdobném duchu jako naše reakce na diplomatickou nótu, kterou nám v této věci zaslala ruská ambasáda již loni v listopadu, tzn. pomník je majetkem Prahy 6 a je záležitostí dané samosprávy, jakým způsobem ho upraví," dodala.

Agentura AP napsala, že diplomaté považují plán radnice za "pokus přepsat historii". Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) ČTK řekl, že nechápe, proč někoho uráží snaha napravit hříchy minulosti. Dodal, že pomník byl postaven v době normalizace a byl míněn jako gesto zdůrazňující spojenectví s tehdejším Sovětským svazem. "Na tom pomníku je cedule, která není nic jiného než normalizační žvást," řekl starosta.

Kolář je přesvědčen, že správa pomníku je plně v rukou městské části. "Rusko se v tomto naprosto mýlí. Pomník je v majetku Prahy 6, Praha 6 se o něj stará, financuje jeho opravy a jako taková má právo rozhodovat o tom, co se s ním bude dít," míní.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Spor, který se týká úpravy pomníku sovětského vojevůdce, trvá již delší dobu. Socha byla několikrát poškozena a v minulosti vznikla i iniciativa požadující její odstranění. Loni v listopadu zastupitelstvo Prahy 6 schválilo umístění krátkého životopisu Ivana Koněva na podstavec sochy s cílem dodat pomníku historický kontext. Moskva se proti tomu vzápětí ohradila diplomatickou nótou. "Myslím si, že v první řadě by se Rusko mělo omluvit, že se vůbec míchá do vnitřních záležitostí suverénního státu, což je Česká republika. A za druhé by s tím měli přestat," podotkl Kolář.

Maršál Koněv (1897-1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961. V roce 1968 pak zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1