Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha chystá modernizaci za 2.7 miliardy, většinu projektů zaplatí EU

Praha chystá modernizaci za 2.7 miliardy, většinu projektů zaplatí EU

Magistrát připravuje několik desítek projektů zaměřených na inovace, bezpečnost, školství či životní prostředí. Z celkových nákladů 2,7 miliardy korun na tyto projekty zhruba dvě miliardy zaplatí EU. Město chce například vybudovat monitorovací systém, který by v době povodní dokázal přesně předpovídat stav vody v horizontu nejbližších hodin.

Připravované projekty se dají podle Ropkové rozdělit do čtyř tematických oblastí - inovace, bezpečnost, životní prostředí a školství. Peníze na ně město může čerpat jednak ze zvláštního programu pro hlavní město jménem Praha - pól růstu a jednak z dalších evropských programů, například pro životní prostředí. Celkem nyní zvláštní magistrátní odbor projektového řízení spravuje 38 českých a osm mezinárodních projektů.

Z celkových nákladů 2,7 miliardy získá město asi dvě miliardy od EU a necelých 194 milionů ze státního rozpočtu. Mezi největší projekty, které magistrát s využitím evropských peněz připravuje, patří stavba parkovacího domu na Černém Mostě nebo úpravy městských budov pro jejich ekonomicky efektivnější provoz.

Kromě toho město připravuje několik projektů v oblasti bezpečnosti. Do konce roku by měl mít magistrát k dispozici technologii virtuální reality pro řešení krizových situací. „Chtěli bychom mít možnost pomocí 3D brýlí nebo modelování být přímo v dění,“ uvedl vedoucí oddělení krizového managementu magistrátu Daniel Barták. Týkalo by se to podle něj například veřejných shromáždění.

Město rovněž v souvislosti s krizovým řízením připravuje dva projekty, týkající se povodní. Prvním je pořízení digitálního povodňového plánu, který Praha zatím jako poslední kraj nemá. Má být hotov do roku 2020 a zahrnovat bude nákresy a postup pro případ povodní ve všech městských částech. Druhý projekt spočívá v instalaci měřičů, které by v kombinaci s předpovědí počasí a matematickými modely uměly v případě povodní přesně předpovědět vývoj situace v nejbližších hodinách.

Kromě města můžou z evropských fondů čerpat i další instituce či firmy. Podle Ropkové bylo v programu Praha - pól růstu zatím předloženo zhruba 1200 žádostí. U asi 300 projektů za 4,2 miliardy korun už jsou podepsané smlouvy. V programu je v období 2014 až 2020 celkem 10,3 miliardy korun, přičemž polovinu hradí hlavní město nebo sami příjemci jako spoluúčast. Podle radní by do konce tohoto roku mohly být uzavřené smlouvy na 65 procent alokovaných peněz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1