Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha nemá nárok na náhradu škody od Chytila z kauzy opencard, město podalo žalobu pozdě

Praha nemá nárok na náhradu škody od Chytila z kauzy opencard, město podalo žalobu pozdě

Pražský magistrát nemá nárok na tři miliony korun, které požadoval jako náhradu škody po šéfovi hodnotící komise k opencard Jiřím Chytilovi. Dnes to potvrdil městský soud a zároveň zamítl odvolání Prahy. Soudní senát se ztotožnil s názorem, že město podalo žalobu pozdě a jeho požadavek je promlčený. Projekt opencard vznikl v době primátora Pavla Béma (ODS).

Magistrát se peněz domáhal na základě pravomocného trestního verdiktu, podle nějž Chytil městu způsobil třímilionovou škodu, když nevymáhal pokutu za opožděné plnění smlouvy od tehdejšího vlastníka práv k opencard - firmy Haguess. Město však ve sporu neuspělo a Chytilovi navíc musí uhradit celkem 127.000 korun jako náhradu soudních nákladů.

V trestním stíhání úředníků spojených s projektem byl Chytil potrestán podmínkou v délce 1,5 roku. Muž přitom zároveň dostal cenu za odvahu od protikorupčního fondu právě za svou roli v případu opencard - policii totiž podle fondu při rozkrývání podezřelé zakázky pomohl.

Magistrát žaluje kvůli náhradě škody také dalšího úředníka, někdejšího šéfa odboru informatiky Ivana Seyčka. Chce po něm přes 18 milionů korun. Za porušení povinností při správě cizího majetku byl muž v roce 2014 jako jediný z obviněných úředníků odsouzen k nepodmíněnému trestu vězení, a to v délce 3,5 roku.

Projekt Opencard z dob primátora Béma vyšel podle tvrzení města na 1,75 miliardy korun, opakovaně byl kritizován jako předražený. Karta měla mít řadu funkcí, nakonec sloužila především jako tramvajenka. Současné vedení Prahy v projektu odmítlo pokračovat a stále se kvůli němu soudí s nástupcem firmy Haguess. Nepodání žaloby na Béma zdůvodnil magistrát tak, že podle právních analýz by město u soudu neuspělo.

Trestnímu stíhání kvůli projektu čelí i deset bývalých radních Prahy včetně Bémových nástupců v čele města Bohuslava Svobody (ODS) a Tomáše Hudečka (dříve TOP 09). Podle nepravomocného rozsudku oba exprimátoři zvýhodnili Haguess při zadání zakázky na podporu programového vybavení ke kartě. Svoboda za to dostal podmínku v délce 2,5 roku, Hudeček o půl roku nižší. Vinu popírají, kvůli licenčním smlouvám prý nemohli postupovat jinak.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1