Praha rozšíří protipovodňovou ochranu, zábrany chce vybudovat i v Troji | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha rozšíří protipovodňovou ochranu, zábrany chce vybudovat i v Troji

Praha rozšíří protipovodňovou ochranu, zábrany chce vybudovat i v Troji

Pražský magistrát chce rozšířit protipovodňovou ochranu v centru města. Zábrany budou zvýšeny a na některých místech Starého Města a Josefova vybudovány nové. Náklady jsou odhadovány na 33 milionů Kč.

„Rozšíření protipovodňového opatření připravujeme v centru města. V této lokalitě chceme navýšit a rozšířit protipovodňovou ochranu na úroveň z povodní v roce 2002 s třiceticentimetrovou bezpečnostní rezervou,“ uvedl Hofman.

Zábrany na Starém Městě a Josefově byly vybudovány před povodní v roce 2002. Tehdy se počítalo s maximálně stoletou vodou. Nynější navýšení a rozšíření protipovodňové ochrany již odsouhlasili pražští radní a je rozděleno na dvě části. „První řešení spočívá v rekonstrukci a navýšení již zbudovaných úseků protipovodňové ochrany, druhé v rozšíření linie protipovodňových opatření tam, kde nebyla a vzhledem k navýšení jsou nezbytná,“ uvedl Hofman. Město nyní vybírá zhotovitele projektové dokumentace. Práce by se měly uskutečnit do druhé poloviny roku 2019.

Proti velké vodě není v současné době chráněna trojská zoo. Město v minulosti uvažovalo o výstavbě zábran, jejich vybudování ale dosud neschválilo. Praha si nechala vytvořit matematický model Trojské kotliny, na jehož základě se rozhodne, jak v budoucnu ochranu zoo řešit. Jedinou ochranou zahrady je protipovodňový val, po kterém vede cyklostezka z Prahy do Středočeského kraje.

Pražský magistrát letos 22. září uspořádá protipovodňové cvičení v Karlíně a Libni. Náklady na cvičení budou 2,1 milionu korun. Prověřena bude stavba hrází i postupy záchranářů. V minulosti se cvičná stavba zábran uskutečnila v Holešovicích nebo Troji.

Kromě mobilních zábran a valů jsou proti velké vodě využívány i gumové vaky plněné vodou, hráze ze zeminy či protipovodňové stěny z železobetonu. Na menších tocích buduje Praha takzvané suché poldry, kam se může vylít voda, a také čistí a prohlubuje koryta přítoků Vltavy.

Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let. V roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. To byl případ například Holešovic či Karlína. Voda zatopila na desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoo, voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun.

Další velká povodeň přišla v roce 2013. Škody dosáhly 2,2 miliardy korun. Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařského ostrova. Pod vodou bylo více než šest desítek komunikací. Potíže nadělaly menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a Šárecký potok.

Magistrát se chystá řešit i protipovodňovou ochranu zoo v Troji, pro kterou si nechal vypracovat 2D model. Celková délka protipovodňových opatření včetně zemních valů, betonových stěn i mobilního hrazení je více než 19 kilometrů. Z toho mobilní zábrany měří téměř sedm kilometrů.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.