Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha rozšíří protipovodňovou ochranu, zábrany chce vybudovat i v Troji

Praha rozšíří protipovodňovou ochranu, zábrany chce vybudovat i v Troji

Pražský magistrát chce rozšířit protipovodňovou ochranu v centru města. Zábrany budou zvýšeny a na některých místech Starého Města a Josefova vybudovány nové. Náklady jsou odhadovány na 33 milionů Kč.

„Rozšíření protipovodňového opatření připravujeme v centru města. V této lokalitě chceme navýšit a rozšířit protipovodňovou ochranu na úroveň z povodní v roce 2002 s třiceticentimetrovou bezpečnostní rezervou,“ uvedl Hofman.

Zábrany na Starém Městě a Josefově byly vybudovány před povodní v roce 2002. Tehdy se počítalo s maximálně stoletou vodou. Nynější navýšení a rozšíření protipovodňové ochrany již odsouhlasili pražští radní a je rozděleno na dvě části. „První řešení spočívá v rekonstrukci a navýšení již zbudovaných úseků protipovodňové ochrany, druhé v rozšíření linie protipovodňových opatření tam, kde nebyla a vzhledem k navýšení jsou nezbytná,“ uvedl Hofman. Město nyní vybírá zhotovitele projektové dokumentace. Práce by se měly uskutečnit do druhé poloviny roku 2019.

Proti velké vodě není v současné době chráněna trojská zoo. Město v minulosti uvažovalo o výstavbě zábran, jejich vybudování ale dosud neschválilo. Praha si nechala vytvořit matematický model Trojské kotliny, na jehož základě se rozhodne, jak v budoucnu ochranu zoo řešit. Jedinou ochranou zahrady je protipovodňový val, po kterém vede cyklostezka z Prahy do Středočeského kraje.

Pražský magistrát letos 22. září uspořádá protipovodňové cvičení v Karlíně a Libni. Náklady na cvičení budou 2,1 milionu korun. Prověřena bude stavba hrází i postupy záchranářů. V minulosti se cvičná stavba zábran uskutečnila v Holešovicích nebo Troji.

Kromě mobilních zábran a valů jsou proti velké vodě využívány i gumové vaky plněné vodou, hráze ze zeminy či protipovodňové stěny z železobetonu. Na menších tocích buduje Praha takzvané suché poldry, kam se může vylít voda, a také čistí a prohlubuje koryta přítoků Vltavy.

Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let. V roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. To byl případ například Holešovic či Karlína. Voda zatopila na desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoo, voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun.

Další velká povodeň přišla v roce 2013. Škody dosáhly 2,2 miliardy korun. Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařského ostrova. Pod vodou bylo více než šest desítek komunikací. Potíže nadělaly menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a Šárecký potok.

Magistrát se chystá řešit i protipovodňovou ochranu zoo v Troji, pro kterou si nechal vypracovat 2D model. Celková délka protipovodňových opatření včetně zemních valů, betonových stěn i mobilního hrazení je více než 19 kilometrů. Z toho mobilní zábrany měří téměř sedm kilometrů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1