Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha se zaměří na směnárny, které obírají cizince. Moc toho s nimi ale nezmůže

Praha se zaměří na směnárny, které obírají cizince. Moc toho s nimi ale nezmůže

Hlavní město si nechá zjistit, zda se v jeho prostorách nenachází směnárny, které nabízejí nevýhodné kurzy. Vyplynulo to z dnešního jednání výboru pro legislativu. Směnárenskou činnost nelze podle zástupců magistrátu regulovat na úrovni obce a případné určení minimálního kurzu musí vycházet z celostátní legislativy. V Praze jsou kromě nevýhodných kurzů problémem i takzvaní ruličkáři, kteří cizincům podstrkují bezcenné bankovky.

„Praha investuje nemalé prostředky do pozitivního PR ve vztahu k zahraničním návštěvníkům a někteří pak odjíždí s ne úplně pozitivním zážitkem," uvedl na jednání výboru jeho předseda Ondřej Mirovský (Zelení/Trojkoalice). I když kurzy nijak regulované nejsou, směnárny nabízející nevýhodné podmínky by podle členů výboru neměly fungovat v městských objektech. Některé prý turistům nabízejí i pouhých 15 korun za euro.

Výbor si nechal od právního odboru magistrátu zpracovat posouzení toho, zda Praha může tuto problematiku řešit sama. Čistě pražskou regulaci směnáren podle ředitele odboru Tomáše Havla zákon neumožňuje. Nyní je podle něj možné jenom vymáhat stávající pravidla, jako je povinnost zveřejňovat kurzové lístky. V případě „ruličkářů" potom jde o jasné protiprávní jednání, které mají řešit policisté a strážníci.

Podle Mirovského je na místě zahájit diskusi na celostátní úrovni. „Je to o jednání se státem, aby si uvědomil, že to Prahu hodně trápí. Nerad bych, aby Praha byla popotahována v médiích, že vůbec nekoná," uvedl. Možností je i spuštění preventivní kampaně, podobně jako to metropole učinila v případě nepoctivých taxikářů.

Česká národní banka nedávno navrhla změny ve směnárenském zákoně, které by měly ochránit zejména zahraniční turisty. Nově by byla možná zpětná výměna peněz do dvou hodin od původní transakce, pokud by klient zjistil, že směna byla nevýhodná. Směnárny by také měly povinnost mít jen jeden kurzovní lístek. Nyní mají často jeden s méně výhodným kurzem pro běžné klienty a druhý pro ty, kteří si mění větší množství peněz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1