Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha vykoupí v Písnici další pozemky pro stavbu metra D. Bude tam jezdit bez řidiče

Praha vykoupí v Písnici další pozemky pro stavbu metra D. Bude tam jezdit bez řidiče

Praha vykoupí v Písnici pozemky nutné pro stavbu metra D z Pankráce do Písnice, zaplatí za ně zhruba 17,8 milionu korun. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili pražští radní. Praha nyní koupí třetinu parcel, které potřebuje v tomto místě, na ceně se domluvila pouze s jedním z vlastníků souboru pozemků. Stavba metra D má spojit centrum metropole se sídlišti na jihu a odlehčit přetížené trase C.

Soubor pozemků se skládá z parcel, které jsou u Libušské ulice nedaleko tržnice Sapa. V budoucnu na nich má být stanice metra Depo Písnice, příjezdová komunikace a částečně záchytné parkoviště P+R.

S prodejem své třetiny souhlasil jediný vlastník. Ostatní požadují podle dokumentu, který schválili radní, cenu 6 000 korun za metr čtvereční. Znalecký posudek všechny pozemky ocenil na 46,3 milionu, tedy 2 900 korun za metr čtvereční. Také vlastník, který se s městem domluvil, požadoval o 15 procent vyšší částku. Podle dokumentu je takové navýšení ceny pro Prahu přijatelné.

Praha pro stavbu metra před časem vykoupila další pozemky v Písnici a Kunraticích. Za parcely zaplatí zhruba 15 milionů korun. Na pozemcích bude stát depo. Další nedávno vykoupené pozemky budou sloužit pro stavbu P+R a provozních budov metra.

Praha a DPP se s potížemi s výkupy pozemků pro stavbu trasy D potýkají dlouhodobě a část pozemků stále schází. Podniku má výkupy usnadnit založení společnosti vzniklé společně s některým z developerů. Nový podnik totiž nebude svázán předpisy, které městu a DPP zakazují vykupovat pozemky za vyšší než odhadní cenu. Firma ale zatím nevznikla.

Jako první část nové trasy metra má vzniknout úsek Pankrác–Olbrachtova. Tady je nejsnazší získat potřebné pozemky. Na první úsek má navázat další část, vedoucí ke stanici Nové Dvory. Tento úsek by mohl být podle dřívějších vyjádření vedení města hotov v roce 2023. Následně bude metro prodlouženo do Písnice.

Na nové lince budou jezdit vlaky bez řidiče. Metro D vyjde podle odhadů na 50 miliard korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1