Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha žije masopustem. Kam se vydat za průvodem masek a za živou hudbou?

Praha žije masopustem. Kam se vydat za průvodem masek a za živou hudbou?

Prahou dnes projde nejeden průvod masek, začíná masopustní veselí. Pokračovat bude i příští víkend. Za maškary na muziku a zabijačkové dobroty mohou tento víkend lidé přijít na Letnou, do Karlína, Kbel nebo Ctěnic. Příští týden masopust ovládne i Žižkov, Malou Stranu a den před Popeleční středou i Břevnov. Masopust tradičně začíná svátkem Tří králů a pokračuje až k Popeleční středě, která letos vychází na 14. února, kdy začne období půstu před Velikonocemi.

Velké masopustní veselí slibuje dnešní program na Letné. Před kostelem svatého Antonína na Strossmayerově náměstí se dopoledne sejdou masky s masopustní kapelou a odstartují program průvodem ulicí Milady Horákové. Lidé se mohou těšit na několik představení v Národním zemědělském muzeu a Galerii Scarabeus.

Za maskami je možné dnes vyrazit i na Karlínské náměstí, do Kaizlových sadů a Karlínského Spektra. Na děti zde čeká několik pohádek a dílničky, dospělí se mohou těšit na koncerty. Park ve Kbelích láká návštěvníky na slané a sladké dobroty, soutěže pro malé i velké. Celodenní program zde završí volba krále a královny masopustu, průvod maškar a pohřbívání kobyly.

V neděli bude zážitek z masopustu možné prožít v zámeckém areálu Ctěnice, kde organizátoři připravili zabíjačku a vepřové hody, masopustní dílnu pro děti a masopustní obchůzku s divadlem Kvelb. Břevnovský masopust začne dnes maškarním bálem v Kongresovém sále hotelu Pyramida a v úterý 13. února na něj naváže tradiční průvod masek z ulice Bělohorská ke Kulturnímu Centru Kaštan, kde bude zabijačka.

Radnice Prahy 1 připravila na sobotu 10. února masopustní průvod z Loretánského náměstí na Kampu. Průvod a veselici doprovodí Pražský pouťový orchestr. Na masopustní zabíjačku na Kampě mohou lidé přijít ve dnech od 9. do 15. února.

Od 10. do 13. února ožije masopustem také náměstí Jiřího z Poděbrad na Praze 3. V sobotu se bude na náměstí zpívat a tancovat, v neděli v poledne začnou v hospodě U Vystřelenýho oka zabijačkové hody. V úterý zakončí žižkovský masopust průvod masek, který projde z náměstí k žižkovské radnici a bude pokračovat k fotbalovému stadionu Viktorie Žižkov, kde masopustní slavnosti zakončí ohňostroj.

O masopustu se v každém domě smažily koblihy či drobné cukroví nazývané boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Lidé se při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. K maskám, které se v průvodech objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna (kobyla), skrývající často dvě osoby.

Čas rozvernosti pak zakončovala večer před Popeleční středou zábava spojená s pochováváním basy. Tím skončilo období hodů a tancovaček a nastalo období čtyřicetidenního půstu do Bílé soboty. Celkem trvá období půstu o několik dní déle, protože křesťané v neděli nedrželi půst. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1