Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praze loni zůstalo víc peněz, než se čekalo. Kudy všude proudily miliardy korun?

Praze loni zůstalo víc peněz, než se čekalo. Kudy všude proudily miliardy korun?

Hospodaření Prahy skončilo loni přebytkem asi 7,45 miliardy Kč. Příjmy dosáhly 77,76 miliardy a výdaje 70,31 miliardy. Investice byly 12,4 miliardy. Hospodaření ovlivnily vyšší daňové příjmy. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili pražští radní. Výsledek hospodaření musí ještě schválit pražští zastupitelé. V roce 2016 město hospodařilo s přebytkem 12,3 miliardy a příjmy města byly 74,2 miliardy a výdaje 61,9 miliardy.

Celkové příjmy, necelých 78 miliard, představují 107,01 procenta příjmů plánovaných v rozpočtu města. Město tak přijalo o více než pět miliard korun více, než očekávalo. Vyšší příjmy byly zejména v oblasti DHP. Vyšší oproti očekávání byly také částky, které město inkasovalo od státu.

Výdaje byly podle dokumentu čerpány ve výši 81,94 procent. Největší položkou byly běžné výdaje, které dosáhly asi 58 miliard korun. Nejvyšší částku vložilo město do oblasti dopravy.

Praze se v loňském roce nepodařilo vyčerpat všechny peníze, které měla vyčleněny na investice. Celková částka 12,4 miliardy představuje 53,55 procenta z částky, kterou chtělo město původně utratit.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1