Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pražská záchranka bude mít nové vlastní sídlo. Čeká na ni nedostavěný areál na Palmovce

Pražská záchranka bude mít nové vlastní sídlo. Čeká na ni nedostavěný areál na Palmovce

Pražská záchranná služba bude sídlit v dosud nedostavěné budově poblíž Palmovky. Zastupitelé dnes schválili dotaci 600 milionů korun městské části Praha 8 na dokončení objektu, kolem jehož vlastnictví panovaly nejasnosti. Městská část a magistrát vedou soudní spory o to, komu patří. Podle pražského radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) se podařilo dosáhnout dohody a objekt připadne Praze 8. Výměnou za dotaci budou moci záchranáři sídlo využívat 50 let zdarma. Objekt by měl být dokončen do poloviny roku 2019.

Se stavbou na rohu Zenklovy a Sokolské ulice začala před třemi lety radnice Prahy 8, pozemek však patří městu. Magistrátu, městské části a stavební firmě Metrostav se podle Procházky podařilo dosáhnout soudního smíru, který ještě musí potvrdit soud. „Pokud bychom tuto budovy získali, tak získáme prostory na vzdělávací středisko a pravděpodobně i na simulační centrum, a to v lokalitě, která je pro náš personál velmi dobře dopravně dostupná,“ uvedl ředitel záchranářů Petr Kolouch.

Dotace 600 milionů korun na dostavbu je podle radního Procházky ekonomicky výhodnější a rychlejší než stavět zcela nové sídlo. To by podle odhadu vyšlo na 957 milionů korun. Záchranáři by měli v budoucnu využívat více než polovinu podlahové plochy budovy, ve zbytku bude úřad městské části a obchody.

Peníze poskytne magistrát Praze 8 ve třech splátkách. První bude 300 milionů korun, další dvě radnice dostane poté, co doloží, že předchozí prostředky vyčerpala. Částka 600 milionů korun odpovídá zhruba polovině z původně vysoutěžené ceny na stavbu objektu. Jednou z podmínek pro udělení dotace je dokončení budovy nejpozději 30. června 2019. Část personálu záchranné služby by se podle Procházky mohla do nového sídla přestěhovat už v polovině příštího roku.

Pražští záchranáři nyní vlastní budovu nemají a sídlí spolu s městskou policií v nevyhovujícím domě v Korunní ulici. Výstavbu centrály připravuje magistrát od roku 2005, věc několikrát odložil. Naposledy chtěl sídlo stavět v Troji nedaleko výjezdu z tunelu Blanka. Místní radnice se ale postavila proti, vadil jí předpokládaný nárůst dopravy i umístění strategicky důležitého objektu v záplavové zóně u Vltavy.

Proti plánu se dnes postavila část opozice pražského zastupitelstva. Nelíbilo se jí, že návrh rada na program zařadila na poslední chvíli, neprojednal ho finanční výbor a scházejí v něm podrobnosti o dohodě s Prahou 8. „V důvodové zprávě nejsou žádná konkrétní fakta a jednotlivé kroky,“ řekl zastupitel TOP 09 Lukáš Manhart.

Objevily se také pochybnosti, zda objekt původně navržený jako radnice a obchodní centrum může vyhovovat potřebám záchranné služby. Podle Koloucha a Procházky ano. Problémem podle radního nebude ani doprava, protože na Palmovce má být administrativní centrum a dispečink, takže dopravní zatížení bude naopak menší, než kdyby objekt sloužil původně plánovanému účelu.

Budovu na Palmovce původně městská část stavěla jako svoje sídlo. Stavbu centra za více než 1,1 miliardy korun schválila Praha 8 v roce 2010, stavět se začalo v roce 2014. V současnosti stavební práce kvůli právním sporům stojí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1