Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezident Zeman otevřel na Hradě unikátní výstavu ke 100. výročí vzniku ČSR, potrvá jen šest dnů

Prezident Zeman otevřel na Hradě unikátní výstavu ke 100. výročí vzniku ČSR, potrvá jen šest dnů

Originální rukopisy, listiny potvrzující královská privilegia i vzácné archeologické památky si mohou od středy lidé prohlédnout na první z velkých výstav ke 100. výročí vzniku Československa. Na Pražském hradě ji dnes symbolicky zahájili prezident Miloš Zeman a kardinál Dominik Duka. Otevřená bude v Císařské konírně zdarma každý den od 10:00 do 18:00.

Výstava V základech státnosti je první z pěti velkých výstav, které se budou letos na Hradě konat u příležitosti 100. výročí založení Československa a 25 let od vzniku České republiky. Podle organizátorů nebyl takový soubor památek ještě nikdy vystaven. Protože jde o vzácné originály, expozice potrvá jen šest dnů. Kvůli zachování klimatických podmínek navíc může být v jeden okamžik přítomno pouze 60 návštěvníků.

Výstavu si mohli dnes prohlédnout novináři a čestní hosté. Mezi exponáty je třeba evangeliář z 9. století, který byl použit při korunovaci Karla IV. českým králem. Jeho desky jsou bohatě zdobeny. K vidění je také zlatem zdobená takzvaná Svatovítská apokalypsa z let 1059-1085. Obsahuje obraz, na kterém je podle historiků český kníže Spytihněv II. nebo jeho nástupce Vratislav II. před královskou korunovací roku 1085. Vystaveny jsou také Dražický kodex, dvě ze zlatých bul, které vydal v roce 1212 budoucí císař Fridrich II., a další vzácné listiny a rukopisy.

Další okruh vystavených památek nabídne archeologické nálezy z počátků české státnosti. Vystavena je třeba unikátní stříbrná plaketa s vyobrazením jezdce s dravým ptákem nalezená v hrobě muže pochovaného v předsíni velkomoravského kostela ve Starém Městě. Podle historiků zobrazuje moravského panovníka. V expozici jsou i nálezy z knížecího hrobu z 9. století nebo stříbrná čelenka z 12. století. Reliéfy, které jsou na ní vyobrazeny, představují korunovační ceremoniál.

Na Pražském hradě dnes také zástupci sklárny Moser věnovali Správě Pražského hradu dvě ručně foukané, broušené a ryté vázy, které budou zdobit reprezentační salony Nového paláce. Na jejich výrobě se podílelo přes 20 sklářů. Sklárna postupně dodá i dalších 13 uměleckých předmětů.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1