Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prodloužení metra na letiště by vyšlo na 26,8 miliardy korun, vybudování by trvalo 11 let

Prodloužení metra na letiště by vyšlo na 26,8 miliardy korun, vybudování by trvalo 11 let

Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun a i s přípravnými pracemi by zabralo 11 let. Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik (DPP) a magistrát. Analýza má pomoci vedení města s rozhodnutím, zda začít stavět. Součástí dokumentu je i možnost větvení trasy z Motola na Zličín.

Úsek na letiště by měl podle studie pět nových stanic, měřil by 6,86 kilometru a z Můstku na letiště by cesta trvala 25 minut. Trasa by zahrnovala nové stanice Bílá Hora, Dědina, Dlouhá Míle, Staré Letiště a Letiště Václava Havla. Největší vzdálenost by byla mezi Bílou Horou a Dědinou, a to 2,16 kilometru. Naopak nejkratší vzdálenost 0,88 kilometru by byla mezi Dědinou a Dlouhou Mílí.

Stanice Letiště Václava Havla je navrhována jako ražená v hloubce 21 metrů. Měla by mít tzv. ostrovní nástupiště, tedy do vlaků by se nastupovalo z peronu mezi kolejemi, stejně jako u většiny pražských stanic. Stanice Staré Letiště by měla obsloužit nejen původní letiště, ale v případě výstavby celou lokalitu.

Na Dlouhé Míli je stanice navrhována tak, aby mohla fungovat společně s plánovanou železniční stanicí. Hlavní význam této stanice spočívá obecně v možnosti vytvoření kvalitního dopravního terminálu, píše se v dokumentu. Končit by tu mohly dálkové nebo příměstské autobusy. Stanice by byla v hloubce přes 33 metrů. Součástí by bylo záchytné parkoviště P+R, o kterém bylo uvažováno v plánech již před více než deseti lety.

Stanice Dědina by byla severozápadně od křižovatky ulic Drnovská a Vlastina a její východ by směřoval přímo do sídliště Dědina. Její podobu bude ale nutné ještě detailně rozpracovat, stejně jako v případě stanic Letiště Václava Havla a Dlouhá Míle, uvádí materiál.

Pod Ruzyní by měla kvůli stabilitě zástavby na povrchu trasa vést hlouběji něž ve zbylých dalších úsecích. To ovlivní i stanici Bílá Hora, která by byla v hloubce 44,4 metru. Měla mít střed mezi křižovatkami ulic Karlovarské a K Motolu a Karlovarské s Thurnovou.

Mezi stanicemi Nemocnice Motol a Bílá Hora by byla trasa vybudována tak, aby umožnila případnou výstavbu trasy do Řep a dále na Zličín, kde by se spojila s trasou B.

Z doby výstavby by 6,5 roku měla zabrat příprava stavby, tedy získání všech potřebných dokumentů. Samotná výstavba zabere podle analýzy 4,5 roku. Prodloužení by si nevyžádalo principiální změnu územního plánu týkající se dopravy a neodporovalo by ani zásadám územního rozvoje.

O prodloužení metra k letišti v Ruzyni již město v minulosti uvažovalo. Původně měla trasa z Dejvické vést k letišti. Nakonec se město rozhodlo stočit ji do Motola k nemocnici a tady ji ukončit. Stavba byla zprovozněna před necelými třemi roky a vyšla na asi 20 miliard korun.

Praha rovněž uvažuje o stavbě nového úseku metra C z Letňan do Čakovic, která by trvala 12 let a stála 16 miliard korun. Trasa linky C by se prodloužila o 3,5 kilometru, vznikly by na ní tři další stanice.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1