Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ředitel Emirates Airline pro Česko: Je vidět, že Praha začíná kulhat, kapacita letiště už nestačí

Ředitel Emirates Airline pro Česko: Je vidět, že Praha začíná kulhat, kapacita letiště už nestačí

Prodej letenek v Česku každoročně výrazně stoupá, překážkou dalšího růstu však může být kapacita ruzyňského letiště. „Prostory jsou dnes nedostačující, a pokud přiletí najednou dvě velká letadla, je poznat, že už jsme daleko za hranou,“ říká ředitel společnosti Emirates Airline pro Českou republiku Bořivoj Trejbal v rozhovoru pro deník E15. 


Do Prahy létáte s největším dopravním letadlem světa, Airbusem A380. Omezuje váš byznys kapacita Letiště Václava Havla?

Když jsem v oboru začínal, všude jsem Prahu chválil, jak je to krásné, klidné, čisté, prosklené a velké letiště. V současné době však představuje velmi výrazné omezení. Z Terminálu 1 létají všechny dálkové linky, obvykle jsou to velká letadla. Musejí se vejít do jediného terminálu, jehož kapacita už ale nestačí. Důležitější než samotná výše investic je včas započatá výstavba. Rozvoj letiště se zastavil, spíš se rekonstruuje, než že by se stavělo. Musejí se přitom budovat nové kapacity, terminály, místa pro odstavení letadel neboli stojánky. Prostory jsou dnes nedostačující, a pokud přiletí najednou dvě velká letadla, je poznat, že už jsme daleko za hranou. Nedávno byla jedna stojánka na dva dny zavřená, protože se pod naším těžkým letadlem propadl kus betonu do země. Je vidět, že Praha začíná kulhat. Měla by začít investovat a stavět. Za nějakých dvacet třicet let sem pojede metro, mnohem důležitější je ale stavět na letišti.

Loni avizované investice za 27 miliard nestačí?

Pokud se rozestaví Terminál 2 do dvou stran a pokud z něj udělají místo nepatřící do schengenského prostoru, aby tam mohla parkovat velká mezikontinentální letadla, o která letiště tolik stojí, tak si troufám říci, že by to mohlo stačit.

Na co plány letiště zapomínají?

Na nákladní cargo kapacity. To je velmi důležitá součást letiště. Stávající terminály nestačí. Dennodenně máme se dvěma letadly možnost přepravit třicet až čtyřicet tun zboží a nebudeme mít kudy ho transportovat. Stávající dva cargo terminály se začínají přeplňovat. Není to jen o potenciálu trhu a dostatečné atraktivitě destinací, ale i o místě, odkud lidé odlétají a kam se vracejí. To je dost zásadní.

Více si přečtěte na webu E15.cz.



 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1