Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rekonstrukce Národního muzea probíhá podle plánu. Návštěvníkům se otevře 28. října

Rekonstrukce Národního muzea probíhá podle plánu. Návštěvníkům se otevře 28. října

Termíny otevření rekonstruovaného Národního muzea v Praze se určitě stihnou. Historická budova bude částečně otevřena 28. října a v únoru až březnu příštího roku by měly být pro veřejnost otevřeny všechny prostory. Novinářům to po dnešním zahájení kontrolního dne v příspěvkových organizacích ministerstva kultury sdělil ministr kultury v demisi Ilja Šmíd.

„Držíme termín, nic mimořádného se od posledního kontrolního dne nestalo. Návštěvníkům se muzeum otevře 28. října u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea,“ řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

V současné době jsou hotovy veškeré těžké práce a rozvody a stavbaře nyní čeká práce na površích. „Asi nejsložitější bude sladit štukatérské a truhlářské práce do jednoho celku,“ uvedl Lukeš.

Podle Lukeše částka z tendru na obnovu budovy 1,6 miliardy korun v podstatě platí. „Bilance mezi vícepracemi a méněpracemi je nyní 3,67 procenta, což znamená, že pořád stavíme pod 1,7 miliardy s daní. Určitě budou ještě nějaké změny, ale já si myslím, že se vejdeme do 1,8 miliardy korun. V současné době máme proinvestováno zhruba 70 procent,“ řekl Lukeš.

Premiér v demisi Andrej Babiš, který s ministrem kultury v demisi Šmídem v Národním muzeu v Praze zahájili dnešní kontrolní den, ocenil, že cena za rekonstrukci byla sražena z původní částky 2,4 miliardy bez daně. „Vysoutěžili jste to skvěle,“ pochválil vedení Národního muzea. Generální oprava Národního muzea začala v roce 2015.

Babiš a Šmíd po prohlídce Národního muzea přešli do Státní opery, které se rovněž rekonstruuje. Po jejím dokončení budou v budově nové zkušebny, opravují se také prostory pro diváky a jeviště. Lešení je zatím rozestavěné přímo v hledišti a sahá až ke stropu, na němž se opravuje výmalba. Práce začaly loni 13. března a jejich dokončení je naplánováno na rok 2019. Rozpočet na zevrubnou opravu je přibližně 858 milionů korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1