Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šance pro filmaře. Na propagaci Prahy ve světě dá město 15 milionů

Šance pro filmaře. Na propagaci Prahy ve světě dá město 15 milionů

Praha rozdělí mezi filmaře 15 milionů korun z nadačního fondu Praha ve filmu, který je určený k propagaci metropole v zahraničí prostřednictvím filmové a televizní tvorby. Dnes o tom informoval pražský magistrát. Žádost o příspěvek na hraný, dokumentární a animovaný film, seriál nebo epizodu seriálu, kde se objeví Praha, mohou filmaři podávat do 15. února. Fond magistrát založil v roce 2016.

"Prostředky do fondu vložené se Praze vrátí v podobě peněz utracených v rámci natáčení a sekundárně s růstem cestovního ruchu. A jak ukázala první výzva a kvalitní zahraniční projekty, zájem o tuto pobídku zde je," uvedl radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice).

Podporu mohou získat projekty, jejichž natáčení začalo v loňském roce nebo začne letos. Při posuzování snímků hraje roli to, aby bylo dílo vysílané v zahraničí. Praha musí ve filmu či seriálu představovat skutečně Prahu a ne jiné město. Jaké projekty město podpoří, by mělo být známé do května.

V minulé výzvě město podpořilo čtyři projekty 5,3 milionu korun. Ve výzvě vyhlášené v květnu loňského roku z 12 žádostí uspěl indický film Jab Harry met Sejal, kanadský The Death and Life of John F. Donovan v hlavní roli s Natalií Portmanovou, francouzská komedie Tout le monde debout a německý televizní film Ein Sommer in Prag.

Propagace metropole je podle vedení Prahy důvodem vzniku fondu, který v roce 2016 část zastupitelské opozice označila za plýtvání penězi. Dalším cílem má být podpora zaměstnanosti a lokálních dodavatelů filmového průmyslu v metropoli.

Asi nejslavnějším filmem, který se v Praze natáčel, byl v roce 1983 snímek Amadeus Miloše Formana, kde však česká metropole ztvárňuje Vídeň. Naopak část akčního snímku Mission: Impossible s Tomem Cruisem se v Praze odehrávala i natáčela. V české metropoli se filmovaly i další hollywoodské trháky, například Agent bez minulosti či Hellboy. Městská Pražská informační služba věnovala filmům natáčeným v Praze speciální web Film v Praze.

Speciál k prezidentským volbám čtěte ZDE

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1