Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soud osvobodil aktivistku, která se vrhla na policistu. Nemohla ho zranit, rozmetal vleklý případ znalec

Soud osvobodil aktivistku, která se vrhla na policistu. Nemohla ho zranit, rozmetal vleklý případ znalec

Případ aktivistky Kateřiny Krejčové, která čelila obžalobě z napadení policisty na předloňské demonstraci v Praze, dnes předal odvolací pražský městský soud do přestupkového řízení. Podle senátu nebylo prokázáno, že žena policistu zranila. Krejčová je s rozhodnutím spokojena, protože soud potvrdil, že se nedopustila trestného činu. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, státní zástupce se ale může dovolat k Nejvyššímu soudu.

Incident se odehrál v červenci 2015, kdy v centru Prahy protestovalo několik set lidí proti imigraci a uprchlickým kvótám. Někteří z účastníků tehdy nesli makety šibenic s nápisem Za vlastizradu, které se podle demonstrujících dopustili někteří čeští politici. Policisté zasáhli proti Krejčové a dalším aktivistům, kteří chtěli průvod demonstrantů zablokovat.

Aktivistka podle obžaloby napadla policistu poté, co na zemi zaklekl jejího přítele. Krejčová policistovi podle spisu nalehla na záda a trhla mu ramenem, policista si později stěžoval na bolest, týden byl na neschopence. Týden pracovní neschopnosti je přitom podle soudu hranicí pro trestněprávní posouzení činu.

Soud během dnešního jednání vyslechl dva znalce z oboru zdravotnictví. Zatímco podle Petra Korbeláře je šance, že by policistu zranila Krejčová „padesát na padesát“, znalec Tomáš Adámek tuto možnost vyloučil úplně. „Pokud bychom připustili, že zranění vzniklo tak, jak popisuje obžaloba, tak bychom mohli připustit i to, že pokud někomu sedne na rameno moucha, způsobí mu pohmoždění,“ řekl Adámek.

Podle Korbeláře policista nečekal, že mu někdo nalehne na záda a trhne mu s ramenem, Adámek ale upozornil na to, že Krejčová na něj podle videozáznamu křičela, musel tedy vědět, že se k němu někdo blíží.

„Každý kdo byl přítomen výslechu obou znalců, dospěje k závěru, že nebylo prokázáno, že by obžalovaná popsaná zranění policistovi způsobila,“ řekl dnes soudce zpravodaj Václav Kašík. Vyhověl proto návrhu státního zástupce, který předání do přestupkového řízení navrhl.

Krejčové přitom Obvodní soud pro Prahu 1 původně uložil podmíněný trest. Odvolací senát ji následně obžaloby zprostil, proti pravomocnému rozsudku však podal státní zástupce dovolání, kterému vyhověl Nejvyšší soud. V rozhodnutí tehdy uvedl, že jednání aktivistky teoreticky nemuselo být trestným činem, nelze je ale bagatelizovat natolik, aby neskončilo ani přestupkovým řízením. Obvodní soud ale aktivistce i tak znovu uložil podmínku.

„Já jsem ten rozsudek očekávala, považuji to za úspěch, protože roky tvrdím, že jsem se nedopustila trestného činu,“ řekla po skončení jednání novinářům Krejčová. Dodala, že je připravena se v přestupkovém řízení dále hájit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1