Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soumrak pražských zahrádek: Tradiční venkovní pivnice v Praze začínají připomínat Disneyland

Soumrak pražských zahrádek: Tradiční venkovní pivnice v Praze začínají připomínat Disneyland

Pražské pivnice pod širým nebem se přizpůsobují rychlým změnám okolních čtvrtí. Z dělnických lokalit se staly módní adresy a venkovní nalejvárny se chtějí tvářit jako cool místa. Jenom Žižkov se hipsterské invazi zatím brání.

Jestliže Brno je jediný vtip, ve kterém se dá bydlet, tak sedmý pražský obvod, zejména jeho centrální část Letná, představuje jediný internetový mem, kam se můžete nastěhovat.

Letná měla ještě donedávna unikátního genia loci: omlácené secesní činžáky, rozsáhlé, ale tak akorát zanedbané parky, zdevastovaná ruina Expa 58, kam chodilo žactvo nedaleké základní školy kouřit a vyprávět si zkazky o nebezpečných bezdomovcích a narkomanech, kteří údajně kdesi uvnitř objektu žijí.

Letná prostě byla městská část, jejíž ulice ovládali napůl pejskaři v důchodovém věku a napůl sígři, kteří si bývalý pomník masového vraha Stalina předělali na skatepark. Na zahrádkách restaurací čtvrté cenové skupiny vysedávali v hezkém počasí vedle fousatých strejdů, brejlících tiše do piva, pankáči, kouřili slabou trávu a somrovali cíga.

A středobodem celé Letné byly od jara do babího léta zahrádky u Letenského zámečku. Když bylo pěkně, stačilo se tam prostě vydat naslepo a skoro vždycky natrefit na pár známých. A když ne, nevadilo to. Zahrádky vybavené odřenými lavicemi a stoly, jež pokrývala mozaika rytin a vzkazů, nabízely jeden z nejhezčích výhledů na Prahu. Na vyvýšeném místě nad městem se dalo v klidu tiše sedět u doneseného lahváče nebo si číst a šumící metropoli pod sebou mít jako kulisu.

Letná: velkovýrobna pohody

Ze všeho zbyl jen ten výhled. Letná je aktuálně nejvíc trendy ve městě. Čtyřky zmizely – pryč je i legendární klub Wakata – a nahradily je bistra, kavárny a restaurace pro střední korporátní kádry.

Čtěte pokračování článku na webu Reflex.cz >>>

Celé téma podrobně v tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 7. června.

Reflex 23/2018Reflex 23/2018autor: Archív

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1