Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Squatteři v Praze obsadili usedlost Šatovka, jednat odmítají. „Počkáme, až slezou,“ říká policie

Squatteři v Praze obsadili usedlost Šatovka, jednat odmítají. „Počkáme, až slezou,“ říká policie

Policisté nebudou z bezpečnostních důvodů zasahovat proti squatterům, kteří v pátek obsadili usedlost Šatovka v pražském Šáreckém údolí. Squatteři se podle mluvčího pražské policie Jana Daňka dopouštějí jen přestupku. Okolí objektu ale budou dále sledovat. 

Policie po konzultaci se státní zástupkyní oznámila, že jednání squatterů na střeše usedlosti je pouze přestupkem. Z bezpečnostních a taktických důvodů se tak nebudou policisté snažit squattery ze střechy dostat. „Počkáme, až slezou,“ řekl Daněk.

Policisté se squattery, kteří se ukryli na střeše budovy, zkoušeli v pátek i dnes vyjednávat, ale bez úspěchu. „Policisté s nimi komunikovali a snažili se je přesvědčit, aby slezli. Následovaly zákonné výzvy, které však (squatteři) také neuposlechli,“ popsal situaci Daněk. Při vyjednávání policistům pomáhali hasiči s výškovou plošinou. 

Na místě jednal se squattery i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). Nabídl squatterům, že situaci kolem domu projedná za dva týdny zastupitelstvo, pokud squatteři budovu opustí. Část squatterů poté z Šatovky odešla, ale zbylí dohodu nepřijali. Dnes Kolář řekl, že squatteři, kteří v objektu zůstali, již o jednání zájem nemají. 

Squatteři usedlost obsadili již v minulosti, v prosinci roku 2015. Po neúspěšném jednání s radnicí Prahy 6 o bezplatném využívání Šatovky ale v lednu 2016 z usedlosti sami odešli. Vedení městské části pak oznámilo, že chce Šatovku přebudovat na bytový dům. Dnes starosta řekl, že radnice plánuje vytvořit v usedlosti centrum pro seniory. Squatteři v prohlášení zveřejněném na webu A2larm.cz uvedli, že radnice sliby o znovuzprovoznění Šatovky nesplnila.

„Prostory, které poslední léta plní jen zatuchlina nesplněných slibů jeho správců a lží ctnostných ochránců soukromého vlastnictví, si podle nás zaslouží svěží vichřici,“ uvedli squatteři. „V usedlosti Šatovka chceme vytvořit prostor pro setkávání lidí, kteří chtějí tvořit, vzdělávat se a žít bez nutnosti vlastnit, profitovat, generovat zisk,“ doplnili.

Usedlost Šatovka je prázdná od roku 2011. Obytné stavení pochází z 18. století. V minulosti sloužilo mimo jiné jako hostinec. Na pozemcích Šatovky býval vinohrad, pastviny a pole.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1