Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stáda ovcí, koz a skotu i letos spásají pastviny v Praze. Kde je můžete potkat?

Stáda ovcí, koz a skotu i letos spásají pastviny v Praze. Kde je můžete potkat?

I letos je možné od května do října v pražské přírodě potkat stáda ovcí, koz a skotu, která na pastvinách spásají trávu. Čtyři stáda ovcí a koz se pasou na chráněných územích, dvě stáda jalovic na vlhkých loukách. Pastva je ekologickým řešením údržby zeleně na špatně dostupných místech. Stáda se pohybují například v Prokopském a Čimickém údolí nebo na poldru Čihadla. ČTK to sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Kvůli pastvě magistrát žádá majitele psů, aby měli v okolí pastvin psy na vodítku.

Zvířata si Praha na sezonu půjčuje od zemědělců. Ročně za pastvu ovcí a koz město platí 950.000 korun, za skot 450.000 korun. „Pastvu pro hlavní město zajišťují soukromí zemědělci, kteří také obstarávají čtyřiadvacetihodinový dohled nad stády. Pasáčci celý den stádo hlídají a také kontrolují, zda ovce spásají jen území, která jsou k pastvě skutečně určená,“ řekl Hofman.

Letos se po pražských loukách pohybují čtyři stáda ovcí a koz, v každém je zhruba 70 zvířat. Většinu tvoří ovce, které spásají traviny, a přibližně pětinou jsou zastoupeny kozy, které okusují především listy stromů a keřů. Pohybují se v Prokopském a Šáreckém údolí a v Trojské kotlině. Od konce srpna do poloviny října se budou pást v Radotínském údolí či na Třešňovce v Hrdlořezech.

Na podmáčených a vlhkých loukách jsou k vidění stáda jalovic. Jedno zhruba patnáctičlenné stádo bude celou sezonu spásat suchý poldr Čihadla, druhé, které tvoří 11 zvířat, začne pastvu v údolí Šáreckého potoka a dále bude putovat přes louky Čimického údolí, Šeberova a Milíčova.

Zvířata spásáním trávy narušují trávní drn a vytvářejí tak plochy bez vegetace, což má ekologický přínos z hlediska druhové pestrosti. Dostávají tím prostor konkurenčně slabší druhy rostlin, bezobratlí živočichové jako například blanokřídlý hmyz, který hnízdí v zemi, nebo brouci, kteří na holých plochách loví. Trus skotu vábí řadu druhů hmyzu, který je potravou pro některé ptáky.

Místa pastvy se každý rok mění. „Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně ji kombinujeme s ručním kosením. Pastva není na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy necháváme vybraná místa nespasená,“ dodává Hofman.

Pastva na území Prahy patří mezi historické způsoby údržby zeleně. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Obnovena byla v roce 2000, kdy se po loukách zase začala pohybovat stáda ovcí a koz, v roce 2012 k nim přibyly jalovice.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1