Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strahovský stadion může připadnout magistrátu. V jeho správě by mohl zůstat sportovištěm

Strahovský stadion může připadnout magistrátu. V jeho správě by mohl zůstat sportovištěm

Fotbalová asociace ČR nabídla pražskému magistrátu k odkupu stadion Evžena Rošického na Strahově. Ten přitom v roce 2013 asociace získala právě od hlavního města a České unie sportu s úmyslem vybudovat národní stadion. Z tohoto záměru ale sešlo a kvůli současné finanční situaci chce FAČR stadion prodat. Informovala o tom Česká televize.

O prodeji strahovského stadionu se mluvilo už v dubnu, kdy se spekulovalo o zájmu developerů, kteří by na místě mohli postavit lukrativní byty s výhledem na město. Magistrát chce ale v územním plánu zachovat Strahov jako sportoviště. Nyní se tak FAČR s nabídkou na prodej obrátila přímo na Prahu a 20. listopadu zaslala dopis primátorce Adrianě Krnáčové.

"Vzhledem k přetrvávajícím finančním závazkům a obecně tíživé finanční situaci se rozhodlo vedení FAČR zahájit jednání o prodeji Stadionu Evžena Rošického. Jako první se FAČR obrátila zcela přirozeně na zastupitelstvo hlavního města Prahy," uvedla FAČR ve vyjádření.

Hlavní město je podle FAČR jako jediný subjekt schopno garantovat zachování území pro sportovní využití, práci s dětmi a mládeží. "FAČR v tomto směru opětovně deklaruje neměnnou vůli zachovat pozemky na Strahově prioritně právě pro sport a s ním spojené aktivity. Cena, za kterou pozemky FAČR nabízí, je cenou odhadní, jejíž výši nebude FAČR zveřejňovat," dodala asociace.

ČTK zjišťuje vyjádření primátorky Krnáčové. Radní pro majetek za ANO Karel Grabein Procházka České televizi řekl, že čerstvá nabídka dosud nebyla předmětem jednání. "Ale pokud mohu vyjádřit osobní názor, tak to moc velkou podporu mít nebude," řekl. "Že to chtějí po třech letech prodat zpátky Praze, to vůbec nechápu, co za tím je," dodal pražský zastupitel za Piráty Adam Zábranský.

Stadion Evžena Rošického byl otevřen v roce 1926 a v roce 1978 prošel rekonstrukcí. V minulosti hostil hned několik ligových celků včetně Sparty, Slavie, Bohemians a Dukly, které tam hrály při rekonstrukcích svých stadionů. Pravidelně byl stadion dějištěm finále poháru. Dnes ho využívají k tréninkům fotbalové reprezentace, rozhodčí a atleti z Vysokoškolského sportovního centra. Provozní ztráta se v předchozích letech pohybovala v rozmezí 1,2 až 2,9 milionu korun ročně.

FAČR původně arénu získala do svého vlastnictví s cílem vybudovat národní stadion pro 30 tisíc lidí, který by spolupořádal mistrovství Evropy 2020. Asociace ale nedostala příslib od státu a od projektu i kandidatury fotbalové vedení odstoupilo. Nyní se soustředí na stavby směrem k Ladronce, kde plánuje stavět administrativní budovu pro svazy, dvě hřiště a krytou halu. Prodej stadionu by toto pomohl zafinancovat. Asociace se navíc kvůli dotační kauze dostala do finančních potíží.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1