Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Studie mapuje budoucí holding sdružující městské firmy. Kandidátem na prvního člena je Pražská plynárenská

Studie mapuje budoucí holding sdružující městské firmy. Kandidátem na prvního člena je Pražská plynárenská

Pražský magistrát nechal připravit studii vytvoření majetkového holdingu, který by měl v budoucnu zastřešovat městské firmy. Nyní ji dostanou k prostudování všechny politické kluby zastupitelstva. Novinářům to dnes řekl radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO). Zastupitelé by mohli o vytvoření společnosti rozhodovat začátkem příštího roku. Holding by měl zpočátku zahrnovat firmy, kde má Praha stoprocentní podíl.

Tento týden podle radního studii projedná představenstvo firmy Pražská plynárenská holding, která by v budoucnu měla tvořit základ nové holdingové struktury. Poté bude více než stostránkový dokument rozeslán politickým klubům.

K otázce holdingu se podle radního konají pravidelná setkání zástupců všech zastupitelských klubů a je vytvořena expertní skupina. "Do konce roku by materiál pro záměr měl být dokončen tak, aby začátkem příštího roku mohl být prezentován na zastupitelstvu," uvedl Procházka.

V první fázi by pod holding měly spadat firmy stoprocentně vlastněné Prahou, jako je Pražská plynárenská nebo Pražská vodohospodářská společnost. Radní dnes rozhodli o záměru odkoupit zbytek akcií Pražských služeb, které by tak v případě stoprocentního ovládnutí Prahou mohly být rovněž součástí záměru.

Podle dřívějších vyjádření Procházky naopak v první fázi nebude součástí holdingu dopravní podnik a Technická správa komunikací. V případě TSK proto, že se ještě rok či dva bude měnit z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Dopravnímu podniku chce zase vedení města nechat čas na stabilizaci po výměně vedení.

Město se ohledně vzniku holdingu inspirovalo v zahraničí, například ve Vídni, kde podobná struktura funguje. Mezi výhody tohoto uspořádání má podle Procházky patřit například možnost převádět zisky mezi jednotlivými společnostmi v rámci holdingu. Praha se tak vyhne patnáctiprocentní dani, kterou musí hradit v případě, že firmy nejprve zisk vyplatí magistrátu formou dividendy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1