Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tisíce lidí prošly v růžovém průvodu proti rakovině prsu Prahou

Tisíce lidí prošly v růžovém průvodu proti rakovině prsu Prahou

Tisíce lidí s růžovými balónky a tričky se dnes v Praze zúčastnily pochodu proti rakovině prsu. Smyslem růžového průvodu je podpořit ženy, které bojují s rakovinou prsu, a zvýšit povědomí veřejnosti o možnostech prevence. Během 18 let, kdy se pochod koná, se na boj proti nemoci získalo více než 110 milionů korun, řekla novinářům Alena Pytlíčková ze společnosti Avon, která akci organizuje.

"Za 18 let jsem předali přes 110 milionů korun. Naším klíčovým projektem Za zdravá prsa zlevňujeme vyšetření na mamografu nebo sonografu, protože cena toho vyšetření je často důvodem, proč na něj ženy nechodí," uvedla Pytlíčková. Dodala, že zkušenost s rakovinou prsu má každá osmá žena.

Účastníci pochodu se sešli na Staroměstském náměstí, odkud přesně v poledne vyšli na přibližně tříkilometrovou trasu. Přibližně po hodině první lidé dorazili do cíle na ostrově Štvanice. Vstupenkou na koncert a doprovodný program na Štvanici je tradičně tričko. Návrhářka Klára Nademlýnská pro letošní ročník připravila růžovou variantu pro ženy a šedivou pro muže, k dostání byla také dětská verze.

Ve stáncích na startu i v cíli se prodávaly také náramky, růžové víno, dětské batůžky, čelenky nebo kosmetické taštičky. Výtěžek z prodeje jde na prevenci rakoviny prsu, projekty pro pacientky nebo vyhodnocování screeningových dat.

Kromě triček jsou symbolem pochodu růžové balónky, které lidem rozdávaly mladé pacientky s rakovinou prsu. Jedním z bodů programu na Štvanici je jejich hromadné vypuštění. "Je to pro nás chvilka zamyšlení a vzpomínek na ty, kteří tu mezi námi už bohužel nemůžou být. Jde o speciální moment, který je symbolem celé akce," uvedla Pytlíčková. Podle pořadatelů jsou balónky vyrobené z ekologicky rozložitelného materiálu.

Charitativní akci stejně jako v minulých letech podpořily známé osobnosti, například zpěvačky Tonya Graves a Debbi, herečky Iva Pazderková, Vanda Hybnerová nebo Hana Holišová. Mezi ambasadory jsou také muži, akci poněkolikáté podpořil zpěvák David Deyl, herec Roman Vojtek či olympijský vítěz David Svoboda.

Partnerské organizace během odpoledního programu na Štvanici představovaly lidem například metody samovyšetření prsů na realistických modelech.

Podobné akce se konají ve více než 50 zemích. Loňského ročníku se v Praze zúčastnilo 23.000 lidí. Letos očekávají organizátoři podobný počet.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1