Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tramvaje se už brzy vrátí na Libeňský most. Známe konkrétní datum

Tramvaje se už brzy vrátí na Libeňský most. Známe konkrétní datum

Na pražský Libeňský most se vrátí provoz tramvají 3. března. Kdy se na most vrátí i automobily, není jasné. Řekl to náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Po zprovoznění MHD zavede město zvýšený dohled a provoz vyhodnotí. Most je už měsíc kvůli špatnému stavu uzavřen pro automobily a MHD. Technická správa komunikací (TSK) nyní nechala nejpoškozenější části mostu podepřít.

"V případě, že nenastanou žádné technické komplikace, vrátíme provoz tramvají na most od začátku ranního provozu 3. března. Je důležité opět propojit Prahu 7 a 8," řekl Dolínek. Automobily by se měly na most vrátit později.

Pražští politici se zatím neshodují, jak s mostem naložit. Ministerstvo kultury v minulých dnech rozhodlo, že Libeňský most není památkou.

TSK nyní nechává podepřít ty části mostu, které jsou v nejhorším stavu. Po dokončení prací a návratu MHD znikne expertní skupina, která bude řešit nejen, co s Libeňským mostem dál, ale situaci mostů v Praze obecně.

Na tom, zda most opravit, nebo postavit nový, se městští politici neshodují. Mezi zastánce stavby nového mostu patří primátorka Adriana Krnáčová (ANO) nebo starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD), kteří takovou variantu považují za ekonomicky výhodnější. Rekonstrukci mostu obhajuje starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice), který považuje dříve připravený projekt za nerealizovatelný, a místostarosta stejné městské části Ondřej Mirovský (SZ/Trojkoalice).

Podle odborníků by stavba nového mostu i komplexní rekonstrukce současného vyšly na obdobnou částku, a to 550 až 600 milionů korun. Praha již v minulosti měla plán na zbourání mostu a na současných pilířích plánovala vystavět nový. Podle tohoto plánu předpokládala TSK náklady asi 350 milionů korun. Tuto možnost odborníci kvůli špatnému stavu pilířů zamítli.

1080p 720p 360p
Pražský exprimátor: Nechci bydlet ve městě, kde padají mosty. Pod Krnáčovou se všichni nenávidí

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1