Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V kauze squatterů ze Šatovky nařídil soud hlavní líčení na březen. Vypovídat má i starosta Prahy 6

V kauze squatterů ze Šatovky nařídil soud hlavní líčení na březen. Vypovídat má i starosta Prahy 6

V případu squatterů, kteří koncem minulého týdne obsadili usedlost Šatovka v Praze 6, nařídila soudkyně na 2. března hlavní líčení. Podle obhájkyně aktivistů Emy Svobodové by se mělo týkat všech deseti lidí. Policie podle Svobodové zadržuje jednoho ze squatterů, který má být propuštěn během dneška. Zbylí jsou již na svobodě.

„Jsme rádi, že soudkyně nařídila hlavní líčení na 2. března, kdy se bude rozhodovat ve veřejném procesu,“ řekla Svobodová novinářům po skončení neveřejného soudního zasedání. Podle policie se squatteři dopustili neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, hrozí jim až dvouleté vězení.

Soudkyně podle ní sloučila případ všech deseti aktivistů dohromady. K jednání bude předvolán i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). „My především doufáme, že celá tato věc povede k tomu, aby dům nebyl prázdný a že se ho podaří nějak oživit. Během doby, kdy jsme tam byli, jsme od starosty (Koláře) slyšeli, že i kdyby se teď město rozhodlo, že s tím bude něco dělat, trvalo by minimálně další dva roky, než se případ domu hne,“ řekla Svobodová.

Aktivisté by v Šatovce v tomto mezidobí chtěli realizovat projekt, který městské části navrhli. „Nechceme nijak bránit vlastníkovi v jeho vlastnických právech. Říkali jsme, že v momentě, kdy se tam bude něco dělat, dobrovolně odejdeme,“ dodala obhájkyně.

Usedlost v Šáreckém údolí obsadily dvě až tři desítky squatterů v pátek večer. Po jednání s policií a starostou Kolářem část z nich budovu opustila, deset ale odejít odmítlo a zůstali na střeše budovy. V pondělí Šatovku opustili tři lidé, v úterý z domu odešel další muž. Ve středu po poledni opustilo usedlost zbylých šest lidí.

V prohlášení na internetu dříve uvedli, že mají v úmyslu v Šatovce vytvořit prostor pro setkávání lidí, kteří chtějí tvořit, vzdělávat se a žít bez nutnosti vlastnit, profitovat, generovat zisk. Představitelé městské části tvrdí, že jejich plány s budovou brzdí nutná změna územního plánu, na kterou čekají už sedmým rokem. Radnice chce v Šatovce vytvořit místo pro setkávání a přednášky zejména pro seniory. Usedlostí se pravděpodobně budou zabývat místní zastupitelé na příštím zasedání 23. února.

Aktivisté po skončení soudu uvedli, že se v tuto chvíli do Šatovky vracet nebudou. „Dohodli jsme se na tom, že se budeme chovat podle dohody, která proběhla u soudu. Do baráku se vracet nebudeme, ale budeme dál bojovat za to, aby se s objektem něco dělo,“ řekl jeden z nich.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1