Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Praze otevře první knihovna romské literatury. Zahájí ji celodenní čtecí maraton

V Praze otevře první knihovna romské literatury. Zahájí ji celodenní čtecí maraton

Knihovna romské kultury i dalších menšin, které v historii či současnosti mohou čelit diskriminaci ve společnosti, vzniká v pražské galerii Tranzitdisplay. Projekt Romafuturismo zahájí provoz 1. února v 07:00 dvanáctihodinovým maratonem čtení z knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou romské spisovatelky Eleny Lackové. Knihovna chce s odkazem na postkoloniální myšlení nabízet i tituly například afrických autorů, žijící romské autory chce zvát na autorské programy nebo v rámci Česka vyjíždět do míst s větším zastoupením romských komunit. Za Tranzit.cz to dnes uvedla Markéta Strnadová.

Připomněla, že Romafuturismo je projektem umělkyně Ladislavy Gažiové, nemá tedy zatím statut instituce. Bude založen na dobrovolnické bázi. "Plánujeme, že otevřeno bude dva dny v týdnu, knihy se budou moci půjčovat nebo je lidé budou moci číst na místě, stejně jako časopisy. Knihy shromažďujeme od loňska, máme asi 200 titulů v pěti jazycích," dodala.

Knihovna romské literatury se chce zaměřovat na emancipaci diskriminovaných etnik a kultur. Gažiová výběr knih konzultuje s romisty i aktivisty. "Naším hlavním zájmem je sbírka evropských autorů, ale plánujeme i přesahy do mimoevropských zemí. Rádi bychom k tomu připojili i knihy na téma romské kultury, emancipace a postkoloniálního myšlení aplikovatelného na problematiku situace Romů," uvádí k tomu iniciátorka projektu.

Knihovnu vnímá také jako platformu pro setkávání se nad kulturními a politickými tématy, prezentaci autorů a romských osobností. Primárním cílem knihovny je zapojení romských komunit, které by se měly stát hlavním aktérem v diskusi.

Elena Lacková (1921 až 2003) byla jednou z nejvýraznějších postav romské inteligence, je autorkou mnoha pohádek pro děti, ale také několika divadelních a rozhlasových her. Narodila se jako jedno z osmi dětí v rodině cikánského hudebníka a polské Židovky na východním Slovensku, kde prožila většinu svého života. Jako první Romka absolvovala studium na katedře sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a získala různá literární ocenění.

V roce 1997 vyšla česky její biografie Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, kterou na základě jejího vyprávění sepsala významná česká etnoložka Milena Hübschmannová.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>> 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1