Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Praze vzniká výzkumné Centrum Borise Němcova: „Chceme ukázat Rusko jinak než tamní novináři“

V Praze vzniká výzkumné Centrum Borise Němcova: „Chceme ukázat Rusko jinak než tamní novináři“

Na pražské filozofické fakultě se 8. února oficiálně otevře Akademické centrum Borise Němcova pro výzkum Ruska. Jeho vznik i provoz podpořil Fond Borise Němcova za svobodu, který vede dcera zavražděného ruského politika Žanna Němcovová.

„Reakce z Ruska nebo z ruské ambasády v Praze ještě nějaká přijít může. Ale máme tu autonomii akademického prostředí a chceme hájit svobodu bádání,“ říká Marek Příhoda, donedávna ředitel Ústavu východoevropských studií FF UK.

Právě on je jedním ze dvou vedoucích nového centra. Tím druhým je ruský politolog nyní žijící v Praze Alexandr Morozov.

„Jméno Borise Němcova v názvu už něco říká, hlásíme se tím k té části politické tradice v Rusku, která odkazuje k demokracii, humanismu a ochraně lidských práv. Uznávám, že v současném Rusku to jsou teze kontroverzní, ale neznamená to, že se ztotožňujeme s nějakým konkrétním politickým proudem,“ konstatuje Příhoda.

Centrum místo náměstí

Připouští, že i na možný politický rozměr otevření nového výzkumného centra padaly při debatě o projektu v Akademickém senátu FF UK otázky. „My ale nejsme politická organizace, náš status dokonce aktivní angažmá v politice výslovně vylučuje,“ doplňuje.

Jméno někdejšího vůdce ruské opoziční scény Borise Němcova vyvolává v Rusku stále značné emoce. Dokazuje to mimo jiné rozruch, který vyvolalo rozhodnutí přejmenovat prostranství u ruské ambasády ve Washingtonu na náměstí Borise Němcova.

Nápad pojmenovat náměstí po ruském politikovi se již dříve objevil i v Praze – loňská petice požadovala, aby se náměstí Pod Kaštany v Praze 6, kde sídlí i ruská ambasáda, přejmenovalo právě na náměstí Borise Němcova.

Nyní tedy bude v centru Prahy, pravděpodobně v Hybernské ulici, sídlit Akademické centrum se jménem Borise Němcova ve svém názvu.

720p 360p
Rusko vs. USA

„Chceme poskytovat obraz Ruska, který se asi bude lišit od toho, který šíří ruské sdělovací prostředky a který má svůj odraz i u nás. V tomto smyslu se politického rozměru asi nezbavíme,“ připouští Marek Příhoda.

První kontakty mezi FF UK a Fondem Borise Němcova proběhly na podzim roku 2016, vznik centra jednohlasně schválil Akademický senát FF UK vloni na konci roku. Smlouvu o společném projektu podepsala fakulta i fond 17. ledna. Slavnostní představení projektu je plánováno na 8. února, plná činnost centra pak od 1. března.

Rusko v souvislostech

Centrum se představuje jako „mezioborová platforma zaměřená především na podporu studia a výzkumu současné ruské společnosti a jejího politického a kulturního prostředí“.

Mělo by mít formát think-tanku, cílem je získat pro spolupráci široké spektrum odborníků na současné Rusko. Jednou z aktivit je i letní škola pro mladé vědce ze západní Evropy, z Česka i z Ruska.

„Chceme dělat i náročnější vědecké projekty, například analýzu současné ruské společnosti v historických souvislostech,“ říká Příhoda.

Smlouva s Fondem Borise Němcova za svobodu se sídlem v německém Bonnu byla uzavřena zatím na pět let s možností prodloužení.

Fond pokryje především základní mzdové náklady pro dva vedoucí projektu, na ostatní aktivity si Akademické centrum bude shánět prostředky samo, například z grantů; filozofická fakulta poskytne centru zázemí.

Text vyšel na webu HlídacíPes.org. Zveřejňujeme ho v plném rozsahu se souhlasem redakce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1