Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vojáci na Pražském hradě dostanou nové vysílačky za 130 milionů

Vojáci na Pražském hradě dostanou nové vysílačky za 130 milionů

Vojáci střežící Pražský hrad budou mít nové vysílačky. Ministerstvo obrany chce pořídit radiostanice - nové přístroje by mohla Hradní stráž začít používat ke konci letošního roku. Na chystaný nákup v hodnotě 130 milionů korun upozornila televize Nova. 

Vysílačky, které budou umět hlásit svou polohu, by měly podle Novy sloužit minimálně deset let. Radiostanice budou určeny pro osoby, i do aut a na motorky, řekl televizi mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. "Potřebují nové, kvalitní vybavení, aby mohli komunikovat mezi sebou, tak i s Armádou České republiky, aby ty systémy byly kompatibilní," řekl Pejšek Nově.

Bezpečnost v okolí Pražského hradu chce podle Novy hlídat za pomoci dronů, rušiček nebo analyzátorů radiového signálu také policie. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nechtěl bezpečnostní opatření komentovat.

Podle televize Nova šlo v uplynulých letech do zvýšení bezpečnosti prezidentského sídla zhruba 100 milionů Kč.

Hradní stráž je specifickým útvarem ozbrojených sil České republiky přímo podřízeným náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Stráž zabezpečuje ochranu areálu Pražského hradu a zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států zajišťuje vojenské pocty.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1