Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vypjatá situace na magistrátu: ODS se neúspěšně pokusila odvolat náměstkyni Kolínskou

Vypjatá situace na magistrátu: ODS se neúspěšně pokusila odvolat náměstkyni Kolínskou

Opoziční ODS se na dnešním jednání zastupitelů neúspěšně pokusila odvolat primátorčinu náměstkyni Petru Kolínskou (SZ/Trojkoalice). Odvolání navrhla předsedkyně zastupitelů ODS Alexandra Udženija, která řekla, že Kolínská funkci nezvládá.

Návrh podpořilo 22 zastupitelů, potřeba byla většina minimálně 33 hlasů. Návrh Udženija předložila při projednávání zprávy zásad územního rozvoje, kterou zastupitelé naopak schválili. V Praze vládne koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN).

Zprávu o zásadách předložila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Kolínská jej následně kritizovala a navrhla zastupitelům nové usnesení, podle kterého by musel být dokument přepracován. „Ta zpráva je fakticky zadáním pro aktualizaci a při zpracování aktualizace se nelze od toho zadání odchýlit. To znamená, že pokud ta zpráva například říká, že Vysočanská radiála je zbytná, tak v té aktualizaci zkrátka radiálu nebude do nich možné vrátit,“ řekla Kolínská.

Podle Udženije ale Kolínská nepracuje dobře, funkci nezvládá a svými výroky o územním rozvoji straší lidi. „Je tady (Kolínská) chytrá jak horákyně, když to tak musím říct. Doteď ale neudělala nic. Ona naprosto selhává ve své funkci. Je naprosto neschopná,“ řekla Udženija.

„Já jsem se bála, že už na tento návrh (odvolání) nedojde,“ reagovala Kolínská.

Před hlasováním o osudu Kolínské si vzali zastupitelé půlhodinovou přestávku, po které nepodpořili záměr Udženije zařadit materiál o odvolání na program jednání. Ještě před ní se několikrát ostře střetli. Vypjaté slovní přestřelky vznikly mezi Udženijí a zastupitelem Matějem Stropnickým (SZ) nebo primátorkou a starostou Prahy 4 Petrem Štěpánkem (SZ/Trojkoalice). Štěpánek reagoval na slova Krnáčové, že už ji to nebaví. Pokud to tak je, měla by podle Štěpánka složit funkci a odejít ze zastupitelstva.

Ke kritice materiálu se v diskusi připojil starosta Běchovic a opoziční zastupitel Ondřej Martan (ODS), který dokumentu vytkl, že nezahrnuje důležité dopravní stavby, nedostatečně definuje hospodaření s vodou nebo že nebyly vzaty v potaz připomínky městských částí. Materiál ale jako celek podpořil. Podle zásad územního rozvoje by se v případě chybějícího územního plánu ve městě řídila výstavba.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1