Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Záchrannou službu v Praze čeká velké posílení. Přibude záchranářů i nových stanic

Záchrannou službu v Praze čeká velké posílení. Přibude záchranářů i nových stanic

Pražská zdravotnická záchranná služba nemá dostatek sil pro řešení mimořádných událostí a hromadných neštěstí. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili pražští radní. Podle koncepce je nutné zvýšit spolupráci mezi složkami integrovaného záchranného systému a krizového řízení hlavního města a zajistit kvalifikované zálohy, které by mohly v případě nouze okamžitě pomáhat. Do roku 2021 by se měla záchranná služba rozrůst o nové výjezdové základny a narůst má i počet zaměstnanců.

Podle materiálu je pražská záchranná služba personálně poddimenzovaná. Možné dopady této skutečnosti se zhoršují vlivem rozrůstání metropole. Na začátku loňského prosince pracovalo u pražské záchranné služby 478 lidí, z nichž bylo 33 lékařů a dohromady 306 záchranářů a řidičů. Do roku 2021 se má počet zaměstnanců rozrůst, aby bylo u záchranné služby 585 lidí, z toho 41 lékařů a 380 záchranářů a řidičů. V celkovém počtu jsou započítáni i operátoři a další zaměstnanci. Pražská záchranná služba má kolem 30 výjezdových skupin, jejichž počet by se měl do tří let navýšit na 40. Nadměrná vytíženost jedné posádky totiž může snižovat bezpečnost služeb.

Nedostatečný je také počet výjezdových základen. Důvodem je mimo jiné zhoršující se průjezdnost některých částí hlavního města. Snahou je, aby byl i v dalších letech zachován dojezdový čas, který se u případů s nejvyšší naléhavostí v hlavním městě pohybuje do osmi minut od přijetí tísňového volání. Sanitky vyjíždějí v Praze z 20 základen, do konce roku 2021 by se měl jejich počet navýšit na 25. Stávající základny čekají rekonstrukce, protože od roku 2016 jsou součástí záchranářských týmů také ženy, je proto nutné upravit zázemí.

V dalších letech se má také zvýšit počet sanitek. Letos by měli záchranáři koupit 30 nových vozů, které nahradí sanitky z let 2007 až 2009. V dalších dvou letech se má vozový park obnovit vždy o 15 nových sanitek, v roce 2021 o deset. Na konci roku 2021 by měli záchranáři jezdit 80 sanitami, které budou maximálně šest let staré. V letošním roce by se mělo obměnit také deset z 12 vozidel lékařů. Pražská záchranná služba měla na konci loňského roku celkem 142 vozidel, která za rok 2017 ujela celkem 2,5 milionu kilometrů.

V současné době nemají záchranáři centrální administrativní budovu, kde by bylo jednotné technické zázemí, vzdělávací a výcvikové středisko. Nyní sídlí záchranná služba v pronajatém objektu v Korunní ulici. Připravuje se však stěhování do budovy na Palmovce, kde bude kromě záchranné služby také část radnice Prahy 8.

Denně z 20 základen vyjíždí až 35 vozů rychlé zdravotnické pomoci. Z dlouhodobého hlediska stoupá každoročně přibližně o pět procent počet výjezdů pražských záchranářů. V roce 2016 vyjeli ke zhruba 120.000 případům. V 75 procentech je důvodem náhlé onemocnění, čtvrtinu případů jsou úrazy. V desetině případů vyjíždějí záchranáři k dětem. Roční rozpočet pražské zdravotnické záchranné služby je asi 500 milionů korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1