Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zastupitelé Prahy 7 budou jednat o Metropolitním plánu. Připomínky k němu mohou podat i obyvatelé

Zastupitelé Prahy 7 budou jednat o Metropolitním plánu. Připomínky k němu mohou podat i obyvatelé

Zastupitelé Prahy 7 se sejdou 23. července na mimořádném zasedání. Vyplývá to z usnesení radních zveřejněném na internetových stránkách Prahy 7. Předmětem jednání bude hlavním městem připravovaný Metropolitní plán. Plán by měl předběžně platit od začátku roku 2023 a je jedním z dokumentů, který určuje výstavbu v Praze. Připomínky k němu mohou až do 26. července podávat rovněž obyvatelé.

„Na mimořádném zasedání zastupitelstva Prahy 7 proběhne veřejné projednání a schválení připomínek městské části k Metropolitnímu plánu,“ potvrdil mluvčí radnice Martin Vokuš.

Radní Prahy 7 Lenka Burgerová (Praha 7 Sobě) již v květnu ČTK sdělila, že na návrhu plánu oceňuje, že umožňuje vznik tzv. města krátkých vzdáleností, kdy lidé nemusí dojíždět auty, zabraňuje stavbě výškových budov ve vilových čtvrtích nebo umožňuje rozvoj břehů Vltavy. "V případě Prahy 7 už víme, že budeme připomínkovat rozsah individuální protipovodňové ochrany, aby v ohrožených územích nebylo možné stavět více, než je už povoleno, dále budeme připomínkovat ochranu velkých parkových ploch, aby se v nich bez problémů daly postavit drobné pavilónové stavby jako třeba altány," uvedla.

Připomínky mohou lidé přinést do 26. července na podatelnu magistrátu a rovněž na detašované pracoviště magistrátu v Institutu plánování a rozvoje (IPR) a jeho centru CAMP ve Vyšehradské ulici. Připomínky může podat kdokoliv bez ohledu na trvalé bydliště včetně mimopražských. Kdy magistrát společně s IPR připomínky vyřeší, bude záležet na jejich množství. Připomínky bude vyřizovat magistrát, a to jako pořizovatel Metropolitního plánu, společně s IPR.

Kolem nového plánu v minulosti panovaly spory, kvůli nimž skončil v čele IPR Petr Hlaváček a dočasně také hlavní autor nového plánu Roman Koucký. Nakonec se do čela týmu, připravujícího plán, po vítězství ve výběrovém řízení vrátil. Příprava však nabrala zpoždění. Původně měl platit už od roku 2020, poslanci lhůtu prodloužili o tři roky.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1