Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zranění na Dni s armádou. Výsadkář tam dopadl mezi diváky

Zranění na Dni s armádou. Výsadkář tam dopadl mezi diváky

Při závěrečném seskoku osmi parašutistů na Dnu armády na pražské Letné se jeden z nich netrefil do určeného prostoru a dopadl mezi diváky. Šestatřicetiletý výsadkář skončil v Ústřední vojenské nemocnici Praha, jedna z divaček byla převezena do Motola. Zranění nejsou vážná, řekla mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová. Podle Vlastimily Cyprisové z tiskového odboru generálního štábu mohl za nehodu náhlý poryv větru.

Parašutisté seskočili krátce po 14:00. Podle přítomných diváků byl příčinou nehody při dopadu náhlý poryv větru. Parašutista dopadl až na konec dopadové plochy a zavadil o zábradlí, za kterým stáli diváci.

„Pražští záchranáři se na místě postarali o 36letého muže, výsadkáře, kterého převzali od místních zdravotníků,“ popsala Blesk.cz mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Záchranáři muže dopravili do Vojenské nemocnice s pohmožděnými zády a dolní končetinou.

Další zraněnou byla žena. „Zajistili jsme ji, ošetřili a převezli do motolské nemocnice s zraněním lokte a pohmožděnými zády,“ upřesnila rozsah zranění. O zraněné dítě se na místě postarali rodiče, všichni zranění byli při vědomí.

Armáda ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem představila průřez technikou, kterou v uplynulých 100 letech čeští vojáci používali a používají. Dospělé i děti zaujal například horský kanon legionářů v Rusku, tanky z období první republiky i současná samohybná kanonová houfnice. Tabulky u některých vozidel a zbraní upozorňovaly, že jde o projekt ve vývoji. „Naše armáda nebude obrovská, bude přiměřená, ale větší než dnes,“ řekl Stropnický.

Někteří návštěvníci využili možnosti si vyzkoušet, jaké fyzické testy musí splnit uchazeči o vstup do armády. Ministr Stropnický prohlásil, že armádě se daří rekrutovat nové vojáky. Loni přijala 2200 nováčků a letos by to podle něj mělo být i přes nízkou nezaměstnanost podobné číslo. Armáda má nyní celkem asi 24.000 vojáků, jejich počet chce zvýšit.

Podívejte se na fotografie z akce v galerii dole:

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1