Zvířata tu nemáme kvůli byznysu, říká šéf pražské zoo Miroslav Bobek | info.cz

Články odjinud

Zvířata tu nemáme kvůli byznysu, říká šéf pražské zoo Miroslav Bobek

Ačkoli je ředitel pražské zoologické zahrady nyní spíše manažerem než zoologem, kontaktu se zvířaty má stále dost. Když přijdou novináři, hned ví, že jim obyčejný portrét nebude stačit. Při našem rozhovoru padla volba na lachtaního samce Melouna, který svého ředitele během focení zkušeně líbal na tvář. „Zas budu cítit rybinou,“ usmívá se Miroslav Bobek, který svou nejbližší budoucnost vidí v zoo, v té pozdější však nevylučuje politické angažmá.

Pražská zoo se pravidelně řadí mezi nejlepší zahrady na světě, každým rokem se také zvyšuje návštěvnost. Jde to ruku v ruce s ekonomickou výnosností?

Peníze ze vstupného jsou pro nás zásadním zdrojem příjmů a naše soběstačnost se každým rokem zvyšuje. Navíc je tu akce dvoukoruna ze vstupenky; tyto peníze pak magistrát uvolňuje na takzvané in situ projekty, což jsou programy na ochranu ohrožených druhů v oblastech jejich výskytu. Já bych časem chtěl sumu zvýšit, protože projekty na ochranu biodiverzity jsou pro moderní zoologické zahrady prioritním úkolem.

Z jaké části si pražská zoo vydělá sama na sebe?

Je to asi ze tří čtvrtin. Kromě zmíněných primárních zisků ze vstupného máme další příjmy, jako třeba z adopcí zvířat nebo z doplňkových činností, kam patří pronájmy restaurací a stánků, prodej suvenýrů, provoz parkoviště a podobně. Dostáváme také dary od lidí. A pak je tu provozní dotace od magistrátu. Jsme veřejnoprávní instituce, která si na sebe nevydělá, což platí o většině zoologických zahrad našeho typu.

Zjednodušení, že čím víc zvířat, tím více peněz, asi neplatí. Co reálně určuje zoo byznys?

Ten termín zoo byznys je jistě korektní, ale já ho nerad používám. Zvířata pro mě osobně totiž nejsou předmětem byznysu. Zoo je tu z několika důvodů. Jedním je – nebudeme to zastírat – zábava; lidé se tu rekreují a baví. Dále se návštěvníci něco dozvědí a v tomto ohledu je zoo stále nezastupitelná. Jistě, leccos si člověk může pustit v televizi, ale přijít si k lachtanovi a vidět ho zblízka, to je něco úplně jiného. Třetím úkolem je výzkum a poznávání zvířat a čtvrtým pak ochrana biodiverzity. Když to shrnu, zvířata tady nemáme proto, abychom na nich vydělali, ale abychom je ukázali lidem a přispěli k jejich poznání a ochraně.

Návštěvníky v posledních letech láká do zoo především gorilí rodina. Vznik jejího nového pavilonu v horní části zahrady však dlouho bojkotovala trojská radnice.

S Trojou to byl dlouhodobý spor, který je ale už vyřešený. Stáhli žalobu, máme teď v ruce platné stavební povolení a co nevidět budeme soutěžit zhotovitele. Nový pavilon je důležitý hlavně proto, že ten stávající je ohrožený velkou vodou a potřebujeme gorily dostat na místo, kde budou v bezpečí. Současně ho chceme mít modernější a prostornější jak pro gorily, tak i pro návštěvníky.

Vyšli jste v něčem Troji vstříc?

Drobnostmi, tam toho moc měnit nešlo a nebyl pro to důvod. Oni navenek argumentovali tím, že to naruší dálkové pohledy na Sklenářku. My jsme si přitom předtím nechali udělat krajinářské studie, proběhla veřejná diskuze a víme, že nenaruší. Hlavním důvodem je, a oni se tím pak ani netajili, strach, že sem bude jezdit víc lidí.

Má pražská zoo možnost se dále rozšiřovat?

Není moc kam. Máme připravený generel, plán územního rozvoje počítající s územím u žiraf, které je ještě naše; tam by mohli být nosorožci. Diskutuje se také o koupi Trojského pivovaru, který patří soukromým vlastníkům. Ale jinak není kam se rozrůstat. Zůstáváme v našich hranicích a spíše se zoo bude zahušťovat...

Rozhovor pokračuje na E15.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud